Na hranici grotesky

Vratislav Kadlec zalidnil svůj povídkový debut Hranice lesa všedními postavami, které se dostávají do nevšedních situací, a do důvěrně známé každodennosti se přitom vkrádá smích i běs. Kniha byla minulý měsíc nominována na cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku.

Debutová kniha Vratislava Kadlece Hranice lesa obsahuje sedmnáct povídek psaných od roku 2002 – jedná se tedy o uzrálé texty a ani autor jakožto překladatel, absolvent Literární akademie a bývalý šéfredaktor měsíčníku Plav není v literárním prostředí nováčkem. Anotace knihy nešetří velkými jmény – odkazuje k vlivu Josého Luise Borgese a Franze Kafky. Srovnávat s tím, co už tu bylo, přitom snad ani není třeba. Kadlecovo psaní si totiž zaslouží pozornost samo o sobě.

 

Od hororu k intimitě

V povídkách se dají vysledovat dvě tendence. V některých textech autor vytváří zcela obyčejné, povědomé postavy – třeba rodinku z povídky Přece ji nebudeme jíst, když byla taková – a ty následně nemilosrdně vrhá do bizarních situací a staví před jejich každodenní život surreálné překážky. Hrdinové tak nalézají lidské tělo pod kachličkou v koupelně, připečou se k spolucestujícímu v MHD nebo ztrácejí vlastní jméno. Kadlec vede čtenáře přesně tam, kam potřebuje, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky