Hloubky postsovětské samoty

U Petrovových řádí chřipka je první román ruského spisovatele Alexeje Salnikova přeložený do češtiny. Do pandemické současnosti jeho příběh dobře zapadne – nemoc sice dává členům rodiny čas k zamyšlení nad vlastním životem, ale vůle ke změně chybí.

Spisovatel a básník Alexej Salnikov se sice narodil v roce 1978 v estonském Tartu, ale dětství strávil na Uralu, kde žije dodnes. Ve městě připomínajícím Jekatěrinburg se také odehrává děj románu U Petrovových řádí chřipka (Petrovy v grippe i vokrug něgo, 2016), který se v Rusku stal bestsellerem a dočkal se několika dramatizací i filmového ztvárnění. Příběh začíná onemocněním Petrova staršího, popisem jeho střídavých návalů zimnice a horečky, pokračuje chorobou jeho ženy a syna a končí šťastným uzdravením celé rodiny. Chřipková epizoda však hraje jen vedlejší roli. Poskytne mimo jiné důvod k tragikomické scéně, kdy se rodiče nad nemocným synem rozhodují, jestli mu mají nebo nemají dát několik desítek let prošlý aspirin. Nemoc tu funguje hlavně jako okolnost, která na nějakou dobu zpomalí koloběh událostí a především otevře prostor pro samotné vyprávění a přiblížení charakterů hlavních postav. Salnikov tak pomocí literárních postupů dokázal provést to, co nám teď v období pandemie …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky