Překážíme v developerských plánech

S Linou Dehťarjovou o československé architektuře v Užhorodu

Architektonické památky 20. století mají komplikovaný a často smutný osud nejen v Česku. O užhorodských meziválečných stavbách především ve čtvrti Malé Galago, jejichž tvůrci byli významní českoslovenští architekti, jsme hovořili se spoluzakladatelkou iniciativy Uzhhorod Modernism.

V čem tkví jedinečnost architektonického souboru Malého Galaga?

Troufnu si říct, že je to nejspíš jediný podobný soubor v Evropě vybudovaný v meziválečném období jako vládní čtvrť. Je pravda, že Užhorod byl za první Československé republiky jen centrem územněsprávní jednotky, Malé Galago je ale přesto ideálním modelem vládního komplexu, který by ve dvacátých letech ve velkoměstech s již zastavěnou plochou vzniknout nemohl. Užhorod, který se z nevelkého provinčního města změnil ve správní centrum Podkarpatské Rusi, byl v tomto smyslu skoro tabula rasa, a měli jsme velké štěstí, že k jeho přestavbě došlo právě v době rozkvětu meziválečného modernismu, tedy architektury založené na zásadách humanistické filosofie.

Obdobný vývoj prodělala snad jenom turecká Ankara, která se rodila jako nové hlavní město na místě někdejší rybářské osady. Dokonce i v modernistickém Kaunasu, který se v meziválečném období stal metropolí nezávislé Litvy, vznikaly jen jednotlivé objekty, jež nemohly …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě