Ty už jsi tady, Bonifáci?

Dante a objektivní spravedlnost

„Jsem ten, který káže spravedlnost,“ napsal Dante Alighieri v dopise italským kardinálům. Jako proroka spravedlnosti jej četli Galileo Galilei, Karl Marx i Primo Levi. Také dnešní Dante by do svého Pekla umísťoval ty osobnosti veřejného života, na něž naše spravedlnost nikdy nedosáhne.

Kanadský politolog William Clare Roberts ve své knize Marx’s Inferno: Political Theory of Capital (Marxovo inferno. Politická teorie kapitálu, 2017) ukázal, jak nedocenitelný význam měla pro Karla Marxe Božská komedie. Marx měl při psaní prvního dílu Kapitálu před sebou jako vzor Danta, jemuž se podařilo ztvárnit život tohoto světa v jeho nepřeberné rozmanitosti a měnících se vzájemných vztazích, a přitom jej vyjádřit v dokonale prokomponovaném celku. Roberts dokládá, že první díl Kapitálu lze číst jako sestup do moderního sociálního pekla, na jehož dně se objevuje cesta ke spáse (viz rozhovor s autorem v A2 č. 18/2017). Zabývá se kartografií dantovského Pekla a v Marxovi spatřuje Vergilia, který je průvodcem proletariátu, jenž musí projít zrádnými kruhy a žleby pekla kapitálu, kde nesvítí žádné světlo.

 

Marx, Galileo a Levi

Je známo, že Marx v londýnském exilu četl Božskou komedii téměř každý den a skoro celou ji znal zpaměti. Engels vyjádřil obdiv, jemuž …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě