Démant ve koruně lidstva slávy!

Druhé životy Karla Havlíčka

Myšlenkový vliv Karla Havlíčka Borovského, jak už to u významných osobností bývá, lze vystopovat dlouho po jeho skonu. A právě od jeho uctívání lze odvozovat historii českého „kultu osobnosti“, zrozenou ze špatného svědomí českých elit. Ne náhodou se k jeho odkazu v různých dobách hlásili zástupci zcela odlišných politických táborů.

„Jest tomu letos padesát let, co shasnul na vždy život muže o národ český nejzasloužilejšího, život muže vůle železné, charakteru ryzího, život neohroženého bojovníka za svobodu a práva naše, život nejzdárnějšího syna české vlasti. Dne 29. června roku 1856 dotlouklo šlechetné srdce Karla Havlíčka, jenž zůstane nám navždy velikým vzorem českého člověka, mučeníkem za své přesvědčení,“ zaklínal se Karel Jaroslav Obrátil v předmluvě k Havlíčkově čítance (1906), výboru textů vydaných u příležitosti padesátého výročí úmrtí „národního mučeníka“. „Není v české literatuře osobnost, o jejímž životě by existovalo tolik různých výpovědí jako o Havlíčkovi,“ napsal jeden z Havlíčkových životopisců Jiří Morava. Dlužno dodat, že málokterá postava u nás posloužila jako projekční plátno tolika různým interpretacím, málokterou se pokoušely předělat k obrazu svému tak odlišné ideologické proudy. Roli když ne mučedníka, tak předchůdce, pilíře či zakladatele Havlíček …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě