Vést život

Několik úvah o literatuře, identitě a jednání

K čemu je na světě literatura? Finská filosofka v návaznosti na Judith Butler ukazuje, že dobrá literární díla rozšiřují a tříbí naše představy o tom, co znamená vést život a jak by mohl vypadat – třeba i za hranicemi současného společenského uspořádání.

„Položím­-li si otázku, jak nejlépe žít, jak vést dobrý život, opírám se nejen o představy o tom, co je dobré, ale i co znamená žít, co je to život. Musím mít jisté porozumění vlastnímu životu, abych se mohla ptát, jaký život vést, musím vidět svůj život jako něco, co mohu vést, nejen něco, co vede mě,“ napsala Judith Butler v textu Můžeme vést dobře špatný život? (2012; viz A2 č. 19/2013). Žijeme své životy ve společnostech, díky nimž máme jazyk, ideály, normy chování, pojetí toho, co je normální, co je dobré či dostatečně dobré, díky nimž věcem rozumíme a rozpoznáváme je. Podléháme politickému řádu, silám zvyku a různým formám expertizy zasahujícím do našich životů. Ne všechny životy stejně dobře odpovídají dnešním představám o tom, co to znamená vést život.

Judith Butler se ve výše citovaném textu zajímá hlavně o životy, nad nimiž, jak říká, „nelze truchlit“, které se ve veřejné sféře nepočítají, postradatelné životy, jejichž ztráty si nikdo ani …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě