Zlato nad zlato

Dopady sibiřské zlaté horečky

Současná těžba zlata na Sibiři má dalekosáhlé ekologické i sociální důsledky. Nejde přitom jen o devastaci divoké přírody, ale také o ničení kultur původních kmenů. Ruské úřady nicméně nad katastrofickou situací spíše zavírají oči.

Ruská Sibiř představuje řadu příležitostí pro získávání přírodních zdrojů, v nadsázce se někdy dokonce říká, že se zde dá najít celá Mendělejevova tabulka. Kromě drahých kovů je Sibiř také regionem dřevozpracujícího průmyslu, zdrojem vody (jezero Bajkal je největší zásobárna pitné vody na světě) a nacházejí se zde i ložiska ropy, uhlí či zemního plynu. V nedávné době se následkem globálního oteplování a tání permafrostu dokonce začala objevovat pravěká slonovina v podobě kostí prehistorických zvířat, jejichž hodnota atakuje astronomické částky především na asijských trzích. Dobývání všech zmíněných komodit a zejména drastický způsob, jakým je těžba prováděna, představuje jednu z největších ekologických katastrof současnosti. Jde doslova o časovanou bombu, před níž ruská vláda zavírá oči. Kromě nevratného poškozování přírody a ekosystémů těžba navíc zasahuje do života původních sibiřských národů.

 

Drancování vodních zdrojů

Ze všech těžených komodit se v nedávné době …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě