Óda na (osobní) apokalypsu

Roboti a fobie v Neon Genesis Evangelion

Seriál z poloviny devadesátých let Neon Genesis Evangelion patří k nejvýznamnějším japonským anime všech dob. Na sérii, v níž se prolíná akční sci­-fi s psychoanalýzou, teologií a životním stylem otaku, letos po několika samostatných filmech navázal celovečerní animovaný snímek Evangelion: 3.0+1.0 Thrice Upon a Time.

Když jsem si jako patnáctiletý po škole pouštěl poprvé japonský seriál Neon Genesis Evangelion (Šinseiki Evangerion, 1995–1996), netušil jsem, jak moc mě příběh o obrovských robotech, kteří zachraňují svět před surreálně vyhlížejícími mimozemskými Anděly, ovlivní. Tetování s jedním ze tří protagonistů, náctiletých robotích pilotů Šindžim, Asukou a Rei, jsem si sice udělat nenechal, ale při sledování 26 dílů původního seriálu jsem seděl u počítače jako přikovaný. Kombinace spektakulární akce, filosofických přesahů a často drásavých sond do duší jednotlivých postav způsobila, že jsem na Evangelion nemohl přestat myslet. „Anime o robotech, a dokáže tohle?“ divil jsem se. Soudě podle vlivu, který tato série měla nejen na anime, ale na celou popkulturu, jsem nebyl sám.

Letos na podzim se sága uzavřela posledním filmem. Odkaz podivného díla na hraně žánrů ale ještě dlouho nezapadne. Už proto, že Evangelion pod prsními pláty stejnojmenných robotů ukrývá překvapivě …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě