Závěr roku patří horečným nákupům, účetním uzávěrkám a žebříčkům. V New York Times si pospíšili a se svým soupisem deseti nejlepších knih roku 2021 přišli už na konci listopadu. Kulturní články, byť u tak renomovaného média, málokdy vyvolají nějaký ohlas, tentokrát se ale objevily stovky čtenářů, kteří se chtěli podělit o své tipy – a zkritizovat editory za jejich výběr. Vybrány totiž byly i autorky, a některé dokonce s africkými kořeny… Americké čtenářstvo hájící své kvalitní, zavedené, moudré a bílé autory je ale pořád o několik úrovní výše nad průměrným českým uživatelem Facebooku. Pod statusem propagujícím prosincový článek z Aktuálně.cz, který racionálně a objektivně vysvětluje množství světových cen, jež letos získaly africké literatury, se totiž v obdobně bouřlivé debatě ani tak nekritizovala metoda výběru, zato se projevil údiv nad tím, že Afričani umějí psát, když přece neumějí číst. O cenách a výběrech si skutečně může každý myslet své (záležet přitom bude na jeho sečtělosti či životním přesvědčení), pokud však podobné žebříčky alespoň u části čtenářstva vzbudí potřebu ověřit si, zda to celé není podvod na lidech placený Gatesem nebo Sorosem, mise kulturního editora je splněna. Kolikrát za rok se literatura stane předmětem veřejné polemiky?