Pás smrti

Dění na východní hranici EU

Dění na polsko­-běloruských hranicích je humanitní katastrofou, která si vyžádala a ještě vyžádá množství lidských životů. Zatímco negativní role Běloruska je všeobecně známa, o Polsku a jeho sekuritizační strategii, jež zahrnuje i zákaz vstupu novinářů a humanitárních pracovníků do pohraniční zóny, se toho moc nedozvídáme.

Polsko je hlavním poraženým krize na běloruských hranicích. Viníkem je polská vláda a přístup, který od počátku zaujala. Škody byly napáchány snad na všech úrovních: politické, morální, ekonomické, diplomatické i právní. Český pozorovatel odkázaný na média hlavního proudu si však nejspíše udělá trochu jiný obrázek, který ukazuje jen polovinu pravdy. Ano, prvotním hybatelem byl brutální a cynický Lukašenkův režim, který si v souhře s Erdoğanem i Putinem zahrál na největší státně řízenou agenturu obchodu s lidmi.

 

Válka nervů

Jistě, běloruští vojáci v noci oslepovali polskou stráž stroboskopy a lasery a násilím nutili uprchlíky ke zdolávání střežené hranice. Chovaly se ale polské síly lépe? A jakou strategii od počátku zvolil polský stát? Jak známo, krize trvá již přes půl roku. Již to samo o sobě vypovídá o mnohém. Polská vláda se po většinu toho období ani nesnažila o koordinovaný mezinárodní postup, ani nevyvinula na Bělorusko skutečně účinný nátlak, jakým by byly …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě