Svědci zkázy

Literáti a letecká válka

Současný německý spisovatel a literární kritik se ve svém eseji – podobně jako dříve Heinrich Böll a W. G. Sebald – zabývá reakcí německých spisovatelů na válečné zpustošení Německa. Srovnává svědectví slavných emigrantů, kteří sice válku prožili v exilu, ale po svém návratu byli i oni konfrontováni s všudypřítomnými ruinami.

Hlas přichází z velké dálky. Někdy je zřetelný, jindy méně. „Němečtí posluchači!“ ozve se z éteru strohým tónem. „Myslelo si snad Německo, že nikdy nebude muset zaplatit za zvěrstva, která napáchalo jeho barbarské vedení?“

Spisovatel Thomas Mann promlouvá ke svým německým krajanům. Je dubnový den roku 1942. Krátce předtím byl jeho rodný Lübeck z velké části zničen při náletu britského Královského letectva, a to včetně „domu mých prarodičů, takzvaného domu Buddenbrookových v Mengstraße“. Na tento den připadá také výročí německého náletu na britské město Coventry: „Hitlerovské Německo,“ říká Thomas Mann, „naučilo svět, co je to totální válka a jak se v ní chovat.“ Pak s jistým pohnutím v hlase dodá, že nyní nemá námitky „proti doktríně, podle které se za všechno musí platit“.

Hlas skutečně přicházel z velké dálky – dokonce přes Atlantik. Thomas Mann, jenž žil od roku 1938 v americkém exilu, obvykle …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě