Na změnu klimatu se připravují nejen metropole, ale i menší města a vesnice – jakkoli se o nich v této souvislosti příliš nehovoří. S environmentalistkou Soňou Malou jsme hovořili o tom, jak vypadají adaptační strategie malých obcí a co brání jejich zavádění do praxe. Mluvili jsme také o důležitosti participace a přívětivého postupu.
Jaké projevy klimatické krize řeší menší obce a venkov v porovnání s velkými městy?
Projevy klimatické krize jsou v obou případech podobné: tepelné ostrovy, vlny veder, přívalové deště a další typy extrémního počasí. Liší se dopady a konkrétní řešení. U velkých měst se nejčastěji zabýváme nakládáním s dešťovou vodou, zranitelností obyvatel, energetikou a právě tepelnými ostrovy. Díky teplotním mapám víme, že tyto ostrovy vznikají i u malých obcí, v tomto případě ale na zemědělské půdě, zejména na té s nízkou vegetací nebo úplně bez zeleně. Dalším velkým problémem jsou povodně. Ty se často řeší protipovodňovými opatřeními, ale nejdůležitější je zadržení vody v krajině – což platí pro vesnici i pro město. Ve větších sídlech se toho snažíme dosáhnout rozbitím velkých zpevněných ploch nebo sběrem dešťové vody do kolektorů, aby se mohla používat v obdobích sucha. Na venkově by se voda měla ideálně vsáknout rovnou do půdy.
Tepelné ostrovy v krajině tedy vznikají …
