Vážným jazykem o neseriózní hudbě

S Alexandrem Gorbačovem o ruském popu v globální knihovně

Hudební publicista Alexandr Gorbačov je spoluautorem několika titulů o ruské populární hudbě a editorem loni vydaného sborníku Nová kritika. Zeptali jsme se ho, jak výrazná je v současné popové tvorbě nostalgie po Sovětském svazu nebo s jakým obrazem ženy se v dnešních písních setkáváme.

V knize Nová kritika se jednotliví autoři snaží analyzovat současnou populární hudbu v Rusku – od hip hopu po experimentální jazz. Existuje dnes ještě nějaká hranice mezi popem, rockem, rapem a jinými žánry?

Pokud mluvíme o našem sborníku, v něm spojení „populární hudba“ zahrnuje rock, hip hop, estrádu a další směry. Pro nás to byl pokus o komplexní, „poloakademickou“ analýzu hudby hrané v klubech, nikoli v koncertních síních. Slovo „populární“ nepoužíváme ve smyslu popový, ale ve smyslu hudby, která stojí mimo akademický zájem. Ruská tradice akademické hudební kritiky je dobře rozvinutá – já jsem ale chtěl mluvit vážným jazykem o hudbě, která je obvykle považována za neseriózní. V tomto smyslu hranice mezi populární hudbou, rockem či hip hopem skutečně neexistuje. V žánrovém smyslu mezi nimi ale samozřejmě zůstává.

 

Má název sborníku něco společného s pojmy „new criticism“ nebo „close reading“, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě