Že si mě koupíš, podpoříš hnus

Vole a Kurvy Češi mezi AVU a punkem

V okruhu pražské Akademie výtvarných umění a na ni napojené umělecké scény vznikají nejen vizuální, ale také hudební projekty. Skupiny Vole a Kurvy Češi přitom těží ze subkulturní hardcorové nebo oipunkové estetiky. Jak jde anarchický punkový přístup dohromady se zkušenostmi s prostředím státní instituce a galerijním provozem?

Vstoupit do sochařského ateliéru je trochu jako navštívit staveniště. Z chaosu v místnosti, kde se válejí pytle s cementem, suť, palety, železné tyče, modelovací háky a změť kýblů s náčiním, se pomalu formuje řád. Ze stěn dílny v jednom vnitrobloku na pražských Vinohradech křičí nápisy „Oi!“ nebo „Good Cop Is a Dead Cop“ a uprostřed toho všeho sedí, celý v černém, osmadvacetiletý Ondřej Filípek. Pracuje na nových nápadech, chystá hned několik výstav. Pár kroků od něj stojí podivně znetvořená postava: socha z betonu s narůžovělým pigmentem má místo nohou roury. Jako by dělník srůstal s továrnou, do které musí každý den chodit dřít. 

„Snažím se ukazovat deformaci lidství a úpadek v postindustriální době. Divím se, že všichni nevypadáme právě takhle,“ komentuje Filípek skulpturu a zmiňuje svou zálibu v betonárkách a průmyslových silech. „Nějakou …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky