Povrchně o jinakosti

Multikulturní inspirace Michaely Štěchové

Druhá próza Michaely Štěchové, nazvaná Růže z Jericha, těží z řady aktuálních témat, jako jsou mezikulturní rozdíly nebo role genderu, náboženství či médií v současném světě. Ačkoli do ní autorka vložila množství symbolů a odkazů, pracuje s nimi jen povrchně. V některých ohledech kniha nakonec připomíná četbu pro dívky.

Kdybyste si googlovali, jak pěstovat růži z Jericha (rovněž nazývanou „rostlina vzkříšení“ nebo „ruce Panny Marie“), dozvěděli byste se například toto: „Rostlinu můžete zprvu vidět v podobě suchého klubíčka. Jakmile jí však dodáte vodu, zcela změní tvar a vytvoří nádhernou zelenou růžici. Tento postup můžete nesčetněkrát opakovat a pozorovat tak zázrak znovuzrození.“ Kéž by to platilo o současné české literatuře!

Druhá kniha Michaely Štěchové Růže z Jericha by se svým tematickým směřováním snad dala zařadit někam mezi Lásku v době globálních klimatických změn (2017) Josefa Pánka a Probudím se na Šibuji (2018) Anny Cimy. S Annou Cimou je Štěchová spjata i generačně a je otázka, zda se skrze tyto prózy nerodí nějaký nový nebo specifický typ hrdinky v současné české literatuře. Protagonistka Růže z Jericha není – na rozdíl od soudobého …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky