Z propagačních textů k nejnovější knize Aleny Mornštajnové, románu Listopád, se může zdát, že se autorka odhodlala opustit zajeté koleje generačních příběhů a vstoupila do jiného žánru. Avizovaná „alternativní přítomnost“, o níž má próza pojednávat, je však především marketingovým tahem.

Druhá próza Michaely Štěchové, nazvaná Růže z Jericha, těží z řady aktuálních témat, jako jsou mezikulturní rozdíly nebo role genderu, náboženství či médií v současném světě. Ačkoli do ní autorka vložila množství symbolů a odkazů, pracuje s nimi jen povrchně. V některých …

Debaty o výuce literatury se často redukují na lamentování nad podobou státní maturity a obsahem kánonu, jenž má zásadní vliv na ústní část maturitní zkoušky. Diskuse nad seznamy literárních děl by přitom mohly být podnětnou konfrontací didaktiky s literární vědou i praxí.

Z titulů, jež za poslední roky publikovaly české prozaičky, se dá vysledovat několik výrazných společných rysů, ať už jde o povahu debutů, typ postav, tematické prvky či možné nakladatelské strategie a způsoby konstruování mediálního obrazu. Spojuje je i poněkud rozpačitá schopnost „myšlení …