V českém překladu před časem vyšly dvě publikace, které nám přibližují myšlení klíčové postavy frankfurtské školy Theodora W. Adorna. Zatímco přes čtyřicet let stará práce americké filosofky Susan Buck-Morssové poutavě interpretuje jeho teoretické dílo, Adornovy záznamy snů odhalují jeho nejniternější představy.
„Tančil jsem s obrovskou žlutohnědou dogou… Držela se zpříma a měla frak. Zcela jsem se jí svěřil a měl jsem – k tanci zcela nezpůsobilý – pocit, že poprvé ve svém životě dovedu tančit, jistě a bez zábran. Občas jsme se políbili, já a ten pes. S velkým uspokojením jsem se probudil,“ popisuje Theodor W. Adorno svůj sen z konce padesátých let. O tom, že se poměrně upjatý profesor a nejvýraznější představitel kritické teorie dokázal odvázat alespoň ve snech, se český čtenář může přesvědčit díky nedávno vydaným Protokolům snů (Traumprotokolle, 2018). Surreálně laděné výplody podvědomí paradoxně představují autorovo možná nejpřístupnější dílo. Adornova teoretická práce se totiž vyznačuje těžko prostupným stylem a značnou intelektuální náročností, což vedlo až k obviněním z esoterického jazyka. Interpretaci Adornových teoretických děl navíc znesnadňuje fakt, že obsahují radikální analýzu kultury, aniž by nabízela marxisticky platnou teorii politického …
