Naši za hranicemi

Jak balkánské země přicházejí o budoucnost

Odchod mladých lidí za prací a lepší životní perspektivou směrem na západ je fenomén, který je na Balkáně velmi zřetelný. To se týká i Bosny, z níž by podle jednoho z průzkumů nejradši odešel každý druhý mladý člověk. V zahraničí se jim sice lépe žije, ale ne všichni se tam cítí jako doma.

„Ze sedmadvaceti spolužáků z gymplu jsme zůstali v Bosně čtyři. Umíš si to představit?“ ptá se mě v centru Sarajeva osmadvacetiletá Fatima. Sedíme v kavárně a ona vzpomíná na studentská léta. Její kamarádka Elvedina mlčí, usrkává ledovou kávu a přikyvuje. I její spolužáci ze střední školy se rozutekli po světě a v Bosně jich zůstalo jen pár. Podobných příběhů se na celém Balkáně najde spousta – ze zemí bývalé Jugoslávie každoročně odjíždějí studovat a pracovat do zahraničí stovky lidí.

V Bosně je podle posledních dat tamního Úřadu práce třicetiprocentní nezaměstnanost. A u mladých je situace ještě horší. Týká se to celého regionu. Podle Rady pro regionální spolupráci nemá práci asi 35 procent mladých v zemích západního Balkánu. To je dvojnásobek průměru Evropské unie.

 

Práce jen se stranickou knížkou

„Jsem zaměstnaná, a nemám proto důvod opouštět svou zemi a svou rodinu,“ vysvětluje Fatima a dodává: „Co se týče budoucnosti, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě