Dotknout se nastavení v nitru stroje - muzikologický deník

„V současnosti je možné mluvit o dvou základních typech komponované hudby,“ zaznělo s určitou razancí, jako by záměrem bylo vyvolat revoluci. Chvilku bylo ticho, v sále sedělo asi třicet lidí, ve vedlejší místnosti s okny do zahrady stálo několik kavárenských stolků, kolem nich pár židlí a u stěny vysoká knihovna. Bylo léto. Řečník pokračoval: „Jde v podstatě o to, jaké vazebné síly skladatel použije ke komponování materiálu, tedy k vytváření vztahů mezi tóny různých vlastností. První typ využívá síly, které již existují – stačí je adekvátním způsobem vyvolat. Nejčastěji jde o takzvané tonální vazby, potažmo vlastnost označovanou jako tonalita. Práce s nimi respektuje paradigma dotvořené přibližně v polovině 18. století a používané zhruba do dvacátých let století minulého. Pak už v rámci vážné hudby nebylo schopné přinést nic nového, ovšem rock, pop nebo jazz ho zjednodušeným způsobem používají dodnes. A je třeba dodat, že v principu stejným způsobem fungují …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě