Vzpírající se postava

Petr Uhl o demokratické a beztřídní společnosti

I když Petr Uhl patřil k nejdůležitějším postavám českého radikálně levicového myšlení i k nejznámějším bojovníkům s reálným socialismem, donedávna nebyl k dispozici ucelený výbor z jeho textů. Tuto mezeru zaplnila kniha Za svobodu je třeba neustále bojovat, která představuje Uhlovo politické myšlení i jednání v době normalizace.

Odkaz disentu byl ještě donedávna uzamčen v příběhu triumfujícího liberalismu, který jakýkoli odpor proti minulému režimu vnímal a prezentoval jako začátek cesty k parlamentní demokracii a tržnímu hospodářství. Jak už to v různých režimech bývá, nejlepší možná skutečnost byla po listopadu 1989 odvozována od minulých zápasů. Postava Petra Uhla se ovšem takovému příběhu vzpírá a vždy vzpírala. Nechtěl totiž ani obnovení kapitalismu, ani klasický parlamentarismus. Výbor z textů Za svobodu je třeba neustále bojovat, připravený Matějem Metelcem, přibližuje Uhla jako vy­­trvalého zastánce samosprávné, ne­­hierarchické společnosti, který navzdory věznění i obecné diskreditaci marxismu vyzýval k revolučnímu svržení reálného socialismu.

 

Proti reálnému socialismu

Uhl se měl díky relativně otevřeným hranicím v šedesátých letech možnost seznámit s francouzským studentským hnutím. Přestože promoval již roku 1963, stal se jednou z tváří radikálně laděných studentů, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě