Gepardici v moskevské zoo

Tak drahé kožichy se jinak vidí jen na ramenou

Nevěst gangsterů před kasinem. Tak pružně

Se na molu plíží pouze androgynní mládí,

V očích blesky fotografů. Štíhlá kočka,

Jak ji užaslým štětcem maloval Pisanello,

(Skvrnitá srst, štětinatá, zlaté rouno)

Ladně se prochází sem a tam. Páteř

Odměřuje nejtišší pohyb.

Milimetr

Před okrajem příkopu změní tlapka směr,

Bez zachvění se vzdálí. Tam se uchu,

Jemnému nosu nenabízí nic kromě hluku

A potu, na druhé straně drátěného plotu,

Kde se v návštěvních hodinách prohánějí

Opice se svými kočárky. Špatný velkoměstský

Vzduch promění ve vzdálené fluidum… bílé stuhy

V dívčích vlasech na gazelí maso. Jako pěst velká,

Její úzká hlava se ještě ostražitě vztyčí,

Když před branami Moskvy spatří mihotavé zebry.

Pak dlouze zazívá, zajatkyně cementu.

 

Báseň v překladu Wandy Heinrichové vybral Petr Borkovec