par avion

Z čínských médií vybral Filip Jirouš

Ačkoliv velká část světa řeší válku na Ukrajině nebo nové lockdowny v jižní a východní Číně, z čínských médií se může zdát, že je všechno v nejlepším pořádku. Hlavní zprávy se týkají příprav na dvacátý celostátní sjezd Komunistické strany Číny a jiných politických aktivit prezidenta Si Ťin­-pchinga. Státní tisková agentura Nová Čína tak například dala prostor situaci na Ukrajině pouze v drobném a zastrčeném titulku odkazujícím na jiný web. Lidová síť, webová verze stranického Lidového deníku, pak věnuje Ukrajině dva články: jeden k vyjádření čínských představitelů, že řešením krize je příměří nebo zastavení války, druhý o videokonferenci G7, Evropské unie a NATO na ukrajinské téma. Podobně se to má s pandemií koronaviru v Číně: Nová Čína jí věnuje jeden drobný titulek, Lidový deník dva komentáře a jednu zprávu. Trochu jiná je situace v regionálním tisku, který i přes stranickou a cenzurní kontrolu publikuje poměrně rozmanitý obsah, jakkoli někteří západní komentátoři tvrdí, že v Číně žádná diverzita v médiích neexistuje. Šanghajský pozorovatel, online verze Osvobozeneckého deníku, který spadá pod Šang­­hajský městský výbor komunistické strany, je nicméně různých článků a komentářů k tamnímu lockdownu plný a najdeme zde i větší poměr příspěvků o válce na Ukrajině. Naopak zcela chybějí projevy aparátčíků včetně těch lokálních, které se objevují v hlavních titulcích tištěného deníku.

 

Hlavní aktuální zprávou k válce se stala krátká rešerše článku čínského velvyslance v USA Čchin Kanga pro americký časopis The National Interest z 18. dubna. Ve shrnutí od Nové Číny z 19. dubna velvyslanec zdůrazňuje čínské odmítání jakéhokoliv narušování teritoriální integrity a svrchovanosti států a kontinuální „lásku k míru a odmítání války“. Velvyslanec upozorňuje na nutnost reflektovat rozšiřování NATO na východ Evropy jako užitečný kompas pro hledání poválečného mírového uspořádání v regionu. Hlavní myšlenkou Čchinova textu je ovšem varování americké strany, aby „nezneužila ukrajinskou krizi k pokažení čínsko­-amerických vztahů“. Velvyslanec upozorňuje na hrozbu „nové studené války“ (což je poměrně častý rétorický obrat v čínské diplomacii, podobně jako je pro orgány ČLR běžné osočovat své kritiky ze „studenoválečného myšlení). Už teď jsou podle něj Spojené státy ve studené válce přinejmenším s Ruskem, a tento konflikt by se neměl rozšířit i na Čínu. Konkrétně se Čchin ohradil proti snahám „některých lidí“ vidět Čínu a Rusko jako novou Osu, svalovat vinu za ukrajinskou krizi na ČLR nebo vytvářet asociace mezi otázkou Ukrajiny a otázkou Tchaj­-wanu. Právě u Tchaj­-wanu se velvyslanec vrací ke své úvaze o rozšiřování NATO v Evropě – to považuje za „starou cestu“ Evropy, jíž by se neměly státy v Pacifiku vydávat. Bylo by to podle něj ignorování varovného příkladu Ukrajiny. V textu ovšem ani jednou nepadne slovo válka a velvyslanec nepojmenuje viníka krize či agresora. Podobně jako Čchin se zástupci Číny snaží „vysvětlovat nedorozumění“ v otázce čínského postoje k ruské invazi na Ukrajině i jinde, nejnověji to dostala za úkol v našem regio­nu zvláštní vyslankyně čínského ministerstva zahraničí pro oblast střední a východní Evropy Chuo Jü­-čen. Podle článku Magdaleny Slezákové pro Deník N to však vypadá, že v Praze pochopení pro čínský postoj k Rusku a Ukrajině nenašla.

 

V šanghajském tisku o tom, kdy má lockdown přesně skončit, už raději přestali psát. Nenajdeme tu ani žádné odhady konce drakonických opatření, která po Wu­-chanu v roce 2020 znovu šokovala svět brutalitou v přístupu k lidem i zvířatům. Osvobozenecký deník publikoval 20. dubna pouze zprávu, v níž zmiňuje, že příjem nových pacientů v nemocnicích je přibližně na úrovni množství těch, kteří léčebná zařízení opouštějí (což by znamenalo, že opatření budou s ohledem na nulovou toleranci vůči koroně ještě nějaký čas trvat). Na druhou stranu hned na titulní straně noviny oslavují obnovení provozu v šanghajské továrně společnosti Tesla Elona Muska. Většina článků se ovšem zaměřuje na chválu zdravotníků a dobrovolníků nebo upozorňují obyvatele na tresty za padělání testů na covid či záměrné šíření nemoci. Oproti tomu v zahraničních médiích šang­­hajský lockdown představuje zásadní téma. Vzhledem k tomu, že jde o jeden z nejdůležitějších přístavů světa, částečné uzavření Šang­haje by mohlo způsobit další inflační šok v již tak špatné globální ekonomické situaci.