Infrastruktura pro motoristy je zlo a obzvlášť to platí o liniových stavbách. Takové tvrzení na stránkách tohoto listu nezní nijak kontroverzně. A nikdo nezpochybní asi ani to, že když se s něčím takovým vyleze z Ádvojky na širší agoru, strhne se hádka. Ne hádka člověka s mlčící, šedivou a bezduchou korporací, ale mezilidský spor. Tohle bude osobní.
Píšu tenhle sloupek z pozice obyvatele střediskové obce, nad kterou jedna taková stavba visí – v budoucnosti, která se blíží každým nádechem, a možná nenastane, útěcha se ale hledá čím dál obtížněji. A píšu v městě střední velikosti, které nosí masku lokální Prahy (co se týče politických preferencí i cen v hospodě). Město po té liniové stavbě touží jako po obchvatu sebe samého, po prostředku k vytěsnění faktu, že právě pozice dopravního uzlu mu dlouho nesla prospěch. Teď už tady tu prosperitu mají, tak si ji nechtějí kazit hlukem a zplodinami.
Sedím u kafe s výhledem na náměstí, po kterém sviští auta. Je půlka odpoledne, …
