Ben Lerner situoval svůj román o dospívání v reáliích devadesátých let do Topeky, poklidného města na americkém Středozápadě. Hlavním scelujícím motivem prvního autorova díla přeloženého do češtiny je řeč a její opakované selhávání v nejrůznějších životních situacích.
Pavel Kořínek v doslovu připodobňuje Topeckou školu (The Topeka School, 2019; česky 2022) k románům toužícím vypovídat „o stavu národa“ (state-of-the-nation novel), jen s intimnějším, rodinným záběrem. Svým způsobem se jedná o působivý obraz konce milénia, v němž v promluvách postav defilují tehdejší popkulturní symboly, politické skandály, soudobé společenské normy, lexikum i vtipy. V mnoha ohledech se tak aktualizuje pro nás dnes lehce bizarní linie „pure devadesátky“, byť v americkém hávu. Lerner nicméně v této nostalgicko-výsměšné rovině nezůstává a konfrontuje ji s trumpovskou érou. Poukazuje přitom nejen na odlišnosti a proměny vkusu, ale i na návaznosti či vývojové tendence, jež mají v devadesátých letech své kořeny.
V metanarativních vsuvkách vypravěč prezentuje různorodé možnosti konstrukce vyprávění (mnohdy na základě vizuálního materiálu, ať už jde o popis fotografie nebo představu úpravy obrázku v počítačovém programu) …
