Pod názvem Pohlavky pro zvědavé vyšel loni výbor z poezie Vratislava Effenbergera, který uspořádal básník Jakub Řehák. Výběr z juvenilií překvapí nejen zdařilou kompozicí, ale i vyzrálostí autora, pro nějž byl „odstup od aktuálního světa takřka programovou součástí tvorby“.
Jedenáctý svazek edice Opium poezie přináší výbor z raných básní Vratislava Effenbergera nazvaný Pohlavky pro zvědavé. Editor Jakub Řehák, veden snahou představit autorovu méně známou básnickou tvorbu, vybral texty z jedenácti cyklů z let 1940 až 1951, které Effenberger chápal jako samostatné sbírky a které vyšly souborně po jeho smrti ve svazku Básně 1 (2004) v nakladatelství Torst. V Pohlavcích pro zvědavé tak čteme texty, které básník napsal, když mu bylo nějakých sedmnáct až dvacet osm let. Zdůrazňuji to, abychom neztráceli ze zřetele, že běží o skutečné juvenilie, jakkoli to s ohledem na časnou zralost a podivuhodnou neměnnost autorovy poetiky není vlastně znát.
Přijde řezník a začne nás mlátit
Řehák výbor rozdělil do čtyř oddílů, z nichž každý předznamenal básní, kterou lze v daném uspořádání číst jako zkusmou deklaraci více či méně závazného básnického programu nebo autorského kréda, jež se v příslušném oddílu realizuje v rozdílné míře, nikdy však …
