Jak přemýšlet a psát o komunismu
NLN 2024, 244 s.
Hlavním impulzem ke vzniku knihy Dějiny v exekuci byly spory minulých let mezi „antikomunisty“ a „revizionisty“. Publikace však není přehledem dějin těchto střetů, které mají své počátky v devadesátých letech minulého století, ani souhrnem bádání o československém komunismu. Jde o nastínění obrazu myšlenkové pestrosti v oboru soudobých dějin (se zaměřením na dějiny komunismu), reprezentované badatelkami a badateli různých generací a metodologických i ideových východisek. Základní otázka knihy je vymezena v úvodu: jak pod tlakem „okamžité historie“ (což je termín vypůjčený od Jacquesa Le Goffa), kterou z velké části vytvářejí média, předkládat seriózní výsledky vědeckého bádání o minulosti, a to stručnou, srozumitelnou a ideologicky nepředpojatou formou. Cesty k odpovědi se snaží hledat trojice esejů od tří historiků – Jiřího Suka, Adama Hudka a Jamese Krapfla. Za nimi následuje anketa, v níž odpovědělo sedmadvacet historiček a historiků, což už lze považovat za vcelku reprezentativní vzorek. Výsledek ankety stojí za pozornost: i když se projevily velice rozdílné názory na to, co je komunismus a jak by měl být historiky pojímán, shoda panovala u pojmu „totalitarismus“, který je u nás používán vágně a jeho obsah se zcela vyprázdnil. Kniha Dějiny v exekuci je krátká, výstižná, svěží a inspirativní. Přejme si, aby se dostala především k těm, kteří s oblibou nálepkují historiky výše zmíněnými -ismy.