Rozsáhlý román Anjet Daanje Píseň o čápu a velbloudovi byl v letošní anketě mezi literárními odborníky vyhodnocen jako (dosud) nejlepší nizozemsky psaná kniha 21. století. Vypráví o fiktivní spisovatelce inspirované Emily Brontëovou, kolem níž se rozvine tolik mýtů, až ji téměř pohltí.
Nizozemská autorka Anjet Daanje se v románu Píseň o čápu a velbloudovi (Het lied van ooievaar en dromedaris, 2022) vydává prozkoumat povahu literární nesmrtelnosti. Kniha se skládá z jedenácti různorodých částí, jejichž struktura připomíná díla jako Knihy Jakubovy (2014, česky 2016) Olgy Tokarczuk, Atlas mraků (2004, česky 2012) Davida Mitchella nebo i Infinite Jest (Nekonečný žert, 1996) Davida Fostera Wallace – tedy texty, kde fragmentovaná forma neoslabuje celek, ale naopak umožňuje komplexnější pohled na jednu událost či lidský osud.
Tajuplně působící název knihy odkazuje na symboliku, jež se stává klíčem k interpretaci: čáp představuje způsob, jakým lidé vnímají svět, když se v něm snaží odhalit řád a význam, aby unikli chaosu, zatímco cizokrajný velbloud symbolizuje proces, při němž v lidské mysli vznikají obrazy neodpovídající realitě: vědomí vytváří falešné představy a řetězce souvislostí, které přesto mají pro jednotlivce zásadní význam.
Nánosy …
