A studio Rubín v rámci letošní sezóny představilo čtveřici projektů vybraných na základě open callu. Jedním z nich je autorská inscenace Rychlík (do stanice Rapl). Mladí divadelníci s dostatečnou dávkou nadhledu pojednali o tom, co je štve na současném světě, a zejména na divadle.
Na rozdíl od tvorby zavedených autorů se na debutanty často nahlíží jako na proroky, kteří nám říkají cosi nového o svých vrstevnících. Přestože se jedná především o publicistické klišé, jsou i tací, kteří se k této úloze sami hlásí. Na pražských jevištích najdeme hned několik titulů, v nichž se mluví „hlasem nové generace“, ať už je to První rána kapitána v Divadle Vzlet, Jeden a jeden a jeden v Arše+ nebo nedávno derniérovaný titul Takže asi tak v Národním divadle, která se zaměřovala na specifickou zkušenost náctiletých vychovávaných v dětských domovech. Druhý květnový víkend pak byla v A studiu Rubín uvedena inscenace Rychlík (do stanice Rapl), na níž spolupracovali bývalí i stávající členové souboru OLDstars. Mladí tvůrci v dramaturgické spolupráci s Dagmar Fričovou vytvořili svižnou črtu střílející si z vědomí vlastních limitů.
Mládí v trapu
Trojice herců oblečených do pracovních overalů silně metaforickým jazykem popisuje úděl takzvané poslední …