Reliéf na „věčné časy“

Kdo má rozhodovat o umění ve veřejném prostoru?

Na bývalém Krajském výboru KSČ v Ústí nad Labem se léta nacházel rozměrný reliéf srpu a kladiva. Po letech překrývání byl v roce 2021 bez diskusí s odbornou i širokou veřejností odstraněn. Umění a architektura minulého režimu ale může být zachována, aniž by byla glorifikována.

Ústí nad Labem si z války odneslo nejen historická traumata, ale i konkrétní fyzická poškození. Bombardováním zničený střed města ovšem nabídl výjimečnou příležitost zapsat se do urbanistické struktury výrazným autorským rukopisem. V poválečné atmosféře napětí a proměny začalo vyrůstat nové centrum. Architektura tehdejší doby se tu zhmotnila s takovou silou, že dodnes určuje identitu města. Do Ústí přicházeli architekti, kteří chtěli víc než jen stavět, toužili vytvářet obraz budoucnosti. Mnozí byli ovlivněni světovou modernou a ideály bruselského Expa 58, které rezonovaly i v jejich tvorbě. Architektura a umění se spojily v jednotný celek, veřejný prostor byl nositelem významu i ideologie.

 

Kouzlo vany

Nedílnou součástí architektury jedné z nejvýraznějších brutalistních staveb v centru města, bývalého sídla Krajského výboru Komunistické strany Československa, byl od osmdesátých let 20. století kamenný reliéf srpu a kladiva od akademického sochaře Antonína Procházky. …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě