U příležitosti udělení překladatelského Skřipce jsme se zeptali několika odborníků a překladatelů na jejich zkušenosti s mizernými převody literárních děl v zahraničí.
Překladatelskou anticenu Skřipec letos dostaly knihy dvě. Proč, uvádíme podrobně na stranách 18 a 23. Zajímalo nás, co si o koncepci této unikátní soutěže myslí Lukáš Novosad, redaktor měsíčníku pro světovou literaturu Plav.
Cestovatel může pronikavě spatřit všechno, co místní pro oči nevidí. Biolog a spisovatel Stanislav Komárek si ve dvou svazcích sebraných esejů všímá odlišností i charakteristik zemí, které procestoval a k nimž má co říct z pozice vědce, filosofa i turisty.
„Ano a na to jak mě pod maurskou hradbou políbil a já jsem si řekla ten nebo ten co na tom potom jsem ho očima požádala ať mě znovu požádá ano a on mě potom požádal ať ano řeknu ano má horská květino a nejprve jsem ho pažema objala a stáhla k sobě až ucítil má …
„Bezdomovcem není ten, kdo se ztratil, ale ten, kdo nehledá,“ konstatuje vypravěč v románu divadelního režiséra Miroslava Drábka, který zde rozkrývá nejistoty lidí s domovem i bez něho.
Nový román Jiřího Kratochvila nese podtitul „rekviem za léta padesátá“, což by mohlo sugerovat další tryznu za oběti komunistické mašinérie. Slib se však místo toho zručně pohybuje na pomezí tragédie a grotesky.
Předposlední kniha srbského literárního experimentátora Milorada Paviće je opět zaštítěna svérázným konceptem. Autor totiž v Papírovém divadle vytvořil osmatřicet povídek tak, jak …
Státní maturity a literatura Vajíčkové škádlení Paroubka objevilo našim politikům médium, o němž většina z nich dosud nic netušila – Facebook. Jejich hlavám chvilku trvalo, než si fungování této „komunitní sítě“...
Maďarská spisovatelka Alaine Polczová se ve svých beletristicky pojatých memoárech vrací k nejtemnějšímu období svého života. V knize Žena na frontě otevřeně a věcně hovoří o svém nevydařeném manželství, hrůzách války i složitém období těsně po ní.
