Jsou tam zvířata a já mám ráda zvířata, takže se mi to líbí. Řekla mi má múza, když za dlouhé cesty tramvají přečetla novou sbírku Romana Polácha s dlouhým titulem Délka života ve volné přírodě. Kocour, kavka, včely, ohnivá kočka, pochůzkáři havrani, rozvědčík vrabec, poplašná zpráva od jiřičky… …

Zlínský bard Jarda Kovanda – osmdesát, letos v únoru. Obálka jeho loňské sbírky, pojmenované s příznačným chagallovsko­-magrittovským subverzním poetismem Za oknem Mitterrand (Dauphin, 2020), je vyzdobena obrázkem Jardovy vlastní sochy Kytarák. Neboť Jarda je krom básníka, prozaika, …

Takhle popisuje poměry na ostrově ­Wislawa Szymborská v básni Utopie: „Vyvstane­-li pochybnost, vítr ji hned rozvane/ Ozvěny, ničím nevyvolané, dychtivě vysvětlují tajemství světů/ Napravo jeskyně ukrývající Smysl/ Nalevo Jezero hlubokých přesvědčení/ Ode dna se uvolňuje pravda …

Jan Štolba v nových verších na čtenáře horečnatě chrlí spleť zaslechnutých vnitřních hlasů, úlomky reality vnitřní i vnější, náhodně nalezené i zevnitř artikulované. Pozoruje svět, který je udivující, je zde vůle nějak se s ním ztotožnit, ale zároveň to nejde, a jediné, co nás na něm drží, …