Politik Jiří Pelikán prošel vývojem od stalinistického kádra k reformnímu komunistovi, jenž po okupaci Československa směřoval v emigraci k pozici demokratického socialisty, vydával kulturně politický …

Hnědnoucí barva tuzemské politické scény a celkové společenské atmosféry není nanášena na plátno dějin pouze událostmi domácími – například tak, že se hlava státu ocitne na tribuně s hlásnou troubou apriorní skupinové nenávisti. Nežijeme jen na konci dějin, ale i zeměpisu. …

Pod názvem Z papírků 1973–74 vyšel deník historika Karla Bartoška. Přináší jedinečnou zprávu o každodenním životě intelektuála, jenž byl bývalým režimem odsouzen …

Navzdory mnohým kritikám zůstává teorie totalitarismu součástí analytické výzbroje sociálních věd. Petr Placák ji však využívá především k moralizování o dějinách...

S nástupem nových technologií někteří ekonomové spojují konec kapitalismu v té podobě, jak jsme ho dosud znali. Optimistické teorie postkapitalismu předkládají třeba poslední knihy Paula Masona a Jeremyho …

Je možné, že po konci studené války se svět během dvou desetiletí ocitl v ještě nebezpečnější době, než byla ta předcházející? Evropa jako by se opět rozdělovala …

Přes deset let stará kniha německého politického filosofa Bernharda Sutora Od spravedlivé války ke spravedlivému míru se z dnešního pohledu jeví jako poněkud zastaralá až naivní. Nejen proto, že zdařile ignoruje ekonomické zájmy, které ve válkách hrají zásadní roli.

Sborník Kultura a totalita mimo jiné ohledává otázku, jak souvisí modernita s totální válkou. Válku přitom nazírá převážně skrze analýzu její umělecké a popkulturní interpretace, aniž by se zaobírala vojenskými dějinami.

Hlavním nepřítelem útočného džihádu je moderní stát a válka se Západem se jeví jako nevyhnutelná. Přesto současné konflikty na Blízkém východě nelze přičítat …

Kniha Pierra Bourdieuho nazvaná Co se chce říct mluvením je korekcí lingvistiky. Ukazuje, že se tato vědní disciplína nechala příliš oslnit exaktností, téměř jako by její předmět patřil …