Kniha Patrika Ouředníka Antialkorán v mnoha ohledech trpí přesně těmi neduhy, kterým se sama vysmívá, a místo argumentace obsahuje především prázdnou rétorickou gymnastiku. Fakta v ní nemají prostor, zato stylistické ekvilibristiky, která ze všeho nejvíc připomíná žvanění, tu najdete požehnaně.