Rozsáhlá biografie historika Eduarda Wintera předkládá názorový vývoj sudetoněmeckého intelektuála ovlivněný dramatickými dějinami 20. století: začínal jako katolický kněz, později z církve odešel a stal se členem NSDAP a posléze, po skončení druhé světové války, zakotvil jako profesor historie …
Mimořádný XIV. sjezd KSČ, který byl svolán 22. srpna 1968, tedy den po sovětské invazi, se rozhodně nenesl v poraženeckém duchu. Knižní soubor dokumentů a protokolů naznačuje, že dědictví této pozapomenuté události nemusí být jen věcí minulosti.
Vietnamská minorita je v Česku přítomná od padesátých let minulého století a prošla několika proměnami. Před rokem 1989 se zprvu zavřená komunita postupně otevírala místnímu prostředí. Po převratu Vietnamci čelili českému rasismu. V současnosti u mnohých z nich můžeme pozorovat nostalgii po …
V Německu skončil mnohaletý a ostře sledovaný soudní proces s poslední žijící členkou neonacistické skupiny Nacionálně socialistické podzemí, která mezi lety 1998 a 2011 spáchala deset rasově motivovaných vražd. V čem se fašisté současnosti podobají svým předchůdcům a v čem se od nich naopak liší?
Celoživotně angažovaný intelektuál a historik Tony Judt se v obsáhlé knize Poválečná Evropa snažil uchopit éru po roce 1945. Jeho přiznaně subjektivní hodnocení dějin, které sám prožil, sice leckdy nepostrádá kritičnost, nicméně v jednostranném hodnocení poválečného vývoje komunistických diktatur …
Znovunalézání logiky i rozporů kapitálu v proměněných dějinných podmínkách je zřejmě nejdůležitějším příspěvkem Moisheho Postoneho v rámci současných interpretací Marxova myšlení. Nejde přitom jenom o rozchod s tradiční třídní analýzou, ale především o nutnost nově nahlédnout pojmy hodnoty a práce.
Vyhlížení nové budoucnosti předpokládá takové pochopení přítomnosti, které umožní nalézt emancipační potenciál, jenž se nachází tady a teď. Jakýkoli odpor vůči stávajícímu řádu předpokládá především odpovídající uchopení jeho současných podmínek.
Uvažování o společenských alternativách ke stávajícímu systému, tedy o možné nekapitalistické budoucnosti, vždy předpokládá konfrontaci s vyhlášením konce dějin, kterou lze analyzovat na vztahu Moisheho Postoneho k dekonstruktivnímu myšlení Jacquese Derridy.
Osobní vzpomínka zachycuje Moisheho Postoneho především v roli trpělivého, důsledného a také velmi oblíbeného učitele, jehož přístup k výuce zdaleka neodpovídal dnešním turbulentním a povrchním požadavkům korporátně nastaveného školství.
V posledních týdnech v polském Sejmu probíhala dlouhodobá blokáda, jejímž prostřednictvím postižení upozorňovali zákonodárce na neúnosnou sociální i ekonomickou situaci, v níž musí žít. Ojedinělý protest byl přerušen po čtyřiceti dnech kvůli fyzickému vyčerpání zúčastněných. O jeho průběhu …
