Queer kultura neprezentuje pouze předem dané identity, nenormativní zkušenosti utvářejí také specifickou senzibilitu a způsoby čtení. Jedním typem takové vnímavosti je camp, láskyplná ironie zpochybňující hranice mezi kýčem a uměním, nízkým a vysokým, formou a obsahem nebo divadlem a životem.

Třináctý ročník Fotograf Festivalu představuje všudypřítomné digitální prostředí jako neuchopitelný prostor, ve kterém je stejně možná emancipace jako manipulace. Výstava #hypertension23 zpochybňuje hranice mezi virtuálním a fyzickým a zkoumá jejich společnou budoucnost.

Sametová revoluce znamenala zlomový bod pro většinu státních institucí a transformaci v novém politickém systému se nevyhnuly ani regionální galerie. V následujících třech dekádách se postupně ukázalo, jak zásadně se mohou lišit nové podoby galerií, jež byly původně součástí homogenní sítě.

První vlnu zakládání československých regionálních galerií obvykle řadíme do padesátých let minulého století. Tento plán je však ještě o něco starší, než se běžně vykládá. Jak se formovala a realizovala ojedinělá koncepce zpřístupňování výtvarného umění nejširší veřejnosti?

V malých městech bývají regionální galerie z praktických důvodů často slučovány s místními muzei v jeden celek. To, co se na první pohled jeví jako značné omezení, se může za určitých okolností stát výzvou, která s sebou přináší nové perspektivy a jedinečné příležitosti.

Ve výstavních prostorách Městské knihovny, o které se stará Galerie hlavního města Prahy, je od října k vidění výstava Myšlení obrazem. Slibuje názorné vyjádření klíčových myšlenek předního českého filosofa Miroslava Petříčka, autora knihy se stejným názvem, v níž rozvíjí tezi, že setkání s …

Ústředními tématy 18. bienále architektury v Benátkách s podtitulem Laboratoř budoucnosti jsou dekolonizace a dekarbonizace. I přes jejich nadužívanost v kontextu výtvarného umění přišla většina vystavujících s překvapivě konkrétními vizemi a inovacemi. Česká expozice naopak působí rozpačitě.

Kurátor Tomáš Pospiszyl připravil pro Dům umění města Brna výběr ze životního díla klíčové osobnosti poválečného československého sochařství. Jak se výstavě, ve které je kladen důraz na fyzický prožitek diváctva, podařilo zprostředkovat tvorbu Evy Kmentové?

Na O the Hoe, the Hoe, the Hoe se v originálních konstelacích střetávají umělecká díla s artefakty zemědělského muzea. Kurátor­-umělec Martin Netočný eklektickým výběrem děl i s určitou dávkou humoru zkoumá historii a principy vztahu člověka a jeho životního prostředí.

„Mohli bysme jet někdy na Hlubokou, je tam teď ten Vetřelec,“ prohodila jednoho letního víkendu moje máma a dodala: „Mohlo by se to líbit i babičce.“ Na mysli měla monografickou retrospektivu Metamorphoses švýcarského umělce H. R. Gigera (1940–2014), která do 19. …