Ve výstavních prostorách Městské knihovny, o které se stará Galerie hlavního města Prahy, je od října k vidění výstava Myšlení obrazem. Slibuje názorné vyjádření klíčových myšlenek předního českého filosofa Miroslava Petříčka, autora knihy se stejným názvem, v níž rozvíjí tezi, že setkání s …

Ústředními tématy 18. bienále architektury v Benátkách s podtitulem Laboratoř budoucnosti jsou dekolonizace a dekarbonizace. I přes jejich nadužívanost v kontextu výtvarného umění přišla většina vystavujících s překvapivě konkrétními vizemi a inovacemi. Česká expozice naopak působí rozpačitě.

Kurátor Tomáš Pospiszyl připravil pro Dům umění města Brna výběr ze životního díla klíčové osobnosti poválečného československého sochařství. Jak se výstavě, ve které je kladen důraz na fyzický prožitek diváctva, podařilo zprostředkovat tvorbu Evy Kmentové?

Na O the Hoe, the Hoe, the Hoe se v originálních konstelacích střetávají umělecká díla s artefakty zemědělského muzea. Kurátor­-umělec Martin Netočný eklektickým výběrem děl i s určitou dávkou humoru zkoumá historii a principy vztahu člověka a jeho životního prostředí.

„Mohli bysme jet někdy na Hlubokou, je tam teď ten Vetřelec,“ prohodila jednoho letního víkendu moje máma a dodala: „Mohlo by se to líbit i babičce.“ Na mysli měla monografickou retrospektivu Metamorphoses švýcarského umělce H. R. Gigera (1940–2014), která do 19. …

V nedávno dokončené a slavnostně otevřené budově Slovenské národní galerie v Bratislavě je možné navštívit novou stálou expozici umění první poloviny 20. století. Hodnota a význam prezentovaných děl je přitom odvozována zejména od možnosti přiřadit je ke klasickému kánonu modernismu.

„Maličká je květina, přesto má tráva kolem ní její vůni,“ píše se na čtvrtce pohozené na parketách Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě uvnitř jurty složené z vlněných izolací. Primordiálně multimediální jurta – plná masek, hudebních nástrojů nebo kreseb – od Matěje Koláře …

Ještě donedávna byly houby v českém umění námětem, který byl pojímán velmi omezeně – koncem minulého století se objevovaly v dílech postmoderních umělců a umělkyň zejména jako groteskní narážky na český kýč, atomové zbraně nebo lysohlávky. Rozsah houbového umění na přelomu milénia poctivě …

Brněnská veřejná prostranství se v posledních zhruba patnácti letech plní sochařskou výzdobou. Mezi nové realizace v ulicích města přitom nepatří jen pomníky slavných rodáků (spíše než rodaček). K podobě a identitě současného Brna umělci přispívají i méně přímočarými díly.

Do pražské Galerie Rudolfinum se po roce vrací Jiří Příhoda, tentokrát jako architekt instalace pro nekonečně se proměňující skladbu hudební legendy Briana Ena. Společně pro návštěvníky připravili prostředí pro zklidnění a introspekci.