Aktivistické upozorňování veřejnosti na nutnost vyrovnání se s koloniální minulostí má v posledních letech často viditelnější výsledky než odborná akademická debata. Jaký vliv mají na praxi evropských muzeí občanské protesty, které volají po dekolonizaci etnografických sbírek?

Do konce září lze ve Velké dvoraně pražského Veletržního paláce a také v Lidické galerii navštívit třetí ročník bienále Ve věci umění. Jakou roli v této přehlídce umění hraje téma vztahu mezi venkovem a městem? Jak se bienále od svého založení proměnilo a kam směřuje?

Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová v posledních týdnech znovu upoutala mezinárodní pozornost, když se rozhodla pokračovat v odvolávání vedení kulturních institucí. Došlo i na ředitelku Slovenské národní galerie Alexandru Kusou.

Levicová scéna je rozdrobena do mnoha antagonistických táborů, které se navzájem kritizují, aby daly najevo svou morální nadřazenost. Je vůbec možné tyto vyčerpávající vnitřní boje překonat a postavit se hrozbě vzrůstajícího pravicového extremismu? Jak se tato výzva jeví s ohledem na zkušenost …

Po zemětřesení, které roku 1963 zničilo celou Skopji, se vzedmula vlna mezinárodní podpory, díky které v nově postaveném městě vznikla také sbírka moderního umění. Zpětný pohled na tuto událost na výstavě Žádný pocit netrvá věčně v Národní galerii otevírá mnoho kritických otázek.

Petice kritizující fungování pražské AVU, Národní galerie a Ceny Jindřicha Chalupeckého, kterou zaštítila necelá stovka kulturních osobností, vyvolala značnou pozornost médií i kulturní obce. A také řadu polemik. Petice má urážlivý tón, ale k vyostřené atmosféře přispívá i způsob, jakým …

V Západočeské galerii v Plzni si letos v létě připomínají sté výročí smrti Franze Kafky neobyčejnou výstavou. Historička umění Marie Rakušanová na ní ve spolupráci s mezinárodním týmem akademiků a akademiček představuje bohatý svět umění a vizuální kultury Kafkovy doby.

Jak vystoupit ze začarovaného kruhu nevyhovujících pracovních podmínek? Výstava GOOD JOB! v Galerii Hraničář představuje spektrum děl, která se věnují problematice ohodnocení práce v uměleckém provozu. Příkladem jde samotná galerie, jež se pokouší najít nové způsoby fungování.

V pražském Národním muzeu pomalu končí rozsáhlá výstava Otevřená cesta / Phundrado Drom, která představuje umělecká díla ze sbírek Muzea romské kultury. Proč tvorbu romských umělců a umělkyň, která se jednoznačně řadí mezi výtvarné umění, vystavují muzea, a ne galerie?

Zvýšení dostupnosti generativní umělé inteligence vyvolává v posledních letech mnoho debat – mimo jiné proto, že její aplikace zpochybňuje stávající definice umělecké tvorby a podněcuje k jejich přehodnocení. I když je ale AI v umění využívána čím dál častěji, její skutečný potenciál …