Koncept „tichého“ koncertu, recipovaného prostřednictvím sluchátek, je inspirovaný konceptem Le Placard, se kterým přišel v Paříži v roce 1999 Erik Minkkinen (viz rozhovor v A2 č. 7/2012). V Česku sluchátkový festival inicioval v Praze usazený francouzský hudebník Romano Krzych – první ročník proběhl v roce 2012 v Komunikačním prostoru Školská 28 a spolupracovaly na něm ještě kulturní čtrnáctideník A2 a vydavatelství KLaNGundKRaCH. Další díl se uskutečnil roku 2015 v Karlin Studios a poté následovaly dva celodenní festivaly v žižkovském kulturním centru Punctum, jež proběhly opět v rámci koncertní série A2+, avšak nezávisle na mateřské platformě Le Placard.

Ideou festivalu, během něhož posluchači vnímají živou hudbu prostřednictvím sluchátek, je vytvořit intimní prostor pro poslech hudby nikoli v izolaci domova, jak bývá běžné, ale ve společnosti dalších lidí. Toto pojetí živého a zároveň zcela privátního poslechu hudby (ale třeba i mluveného slova nebo terénních nahrávek) si získalo mnoho příznivců na celém světě – částečně i proto, že produkce nejde jen do sluchátek na daném místě, ale bývá také streamována po internetu.

Festival je otevřený nejen posluchačům, ale i účinkujícím, nemá pevnou dramaturgii, pořadí je ponecháno na vystupujících. Každý, kdo chce přispět svým živým vystoupením nebo třeba DJským setem, se může přihlásit, zapojit své vybavení a zahrát (technická omezení daná charakterem sluchátkového festivalu k účasti nicméně předurčují především elektronické a tišší akustické hudební projekty).

Pořadatelé: A2, Romano Krzych, KLaNGundKRaCH, Punctum

Kontakt: [email protected] (CZ, EN), [email protected] (FR,EN)

Technická podpora: Handa Gote

Booker Stardrum je losangeleský perkusista, improvizátor a skladatel. Ve snaze evokovat prchavý, nelineární prostor zvuku vytváří kompozice, které mají hutný, až skulpturální charakter: jsou založeny na soustředěném vrstvení nástrojů a intuitivním přístupu k rytmu. Jeho nejnovější album Temporary etc​. (NNA Tapes 2018)​ je pečlivě promyšleným amalgamem elektroakustické hudby, minimalismu, ambientu, jazzu a experimentální elektroniky. Při svých živých vystoupeních kombinuje klasické bicí se samplovacím systémem, pomocí nějž dekonstruuje zvukový svět zachycený na albu. Vedle své sólové tvorby čile spolupracuje s hudebníky i skupinami rozmanitých přístupů i stylů.

https://bookerstardrum.com/

https://bookerstardrum.bandcamp.com

Tříčlenná formace Microvomit vznikla na troskách několika kapel z okruhu českobudějovického labelu a promotérského kolektivu Noise Assault Agency Budweiss. V jejich improvizovaných setech je hutný kytarový noise rozrážen freejazzově rozvolněnou rytmikou. Dříve platili za nekorunované krále agresivity a především sebedestrukce, v současnosti jejich vystoupení mívají spíše rituální a někdy až kosmický rozměr. Základní devíza se ovšem nemění: Psychedelie bude špinavá, nebo nebude vůbec.

https://microvomit.bandcamp.com

Vstup 100 CZK

(120 s aktuálním číslem čtrnáctideníku A2)

FCB event

http://advojka.cz/a2plus

http://potrva.cz

V produkci britského dua Guttersnipe se mísí tolik heterogenních prvků, že pro ni hudební publicisté často vymýšlejí šroubované charakteristiky typu „queer absurdist no wave noise rock abstract freak out“. Operovat se žánry není na místě, protože hudba leedské skupiny opravdu spíše než k vlnám odkazuje k moři: je rychlá, hlučná, výbušná, hysterická a přitom úspěšně nabourává rocková klišé. Bicí a kytaru, tradiční rockové instrumenty, podrývá a zabstraktňuje elektronika a výsledný zvuk působí občas až bruitisticky. Když k tomu připočteme hmyzí pseudonymy (Uroceras Gigas a Tipula Confusa) a genderově fluidní přístup, můžeme se těšit na podvratný hudebně-performanční mindfuck.

https://guttersnipe.bandcamp.com
https://www.youtube.com/watch?v=g4MjQ4udzFM

Za názvem O Reche Modo se skrývá v Praze usazený francouzský hudebník Romano Krzych, který začínal jako jazzový saxofonista ovlivněný Johnem Coltranem a v současné době ho lze označit za ryzího zvukového extremistu. Kromě saxofonu využívá elektronické ruchy, mixpultové vazby, zkreslený vokál či diktafonové nahrávky a všechno, co dělá, dokáže převrátit tak, aby každá investice byla předem zabitá a každý deficit maximálně zúročen. Hlavní tvůrčí tajemství Romana Krzycha spočívá v tom, že nikdy nepustí, co se mu už dávno rozpadlo pod rukama. Příležitostně organizuje koncerty a provozuje Rádio Nuda, v němž kombinuje pouštění nahrávek s živou zvukovou improvizací.

https://orechemodo.bandcamp.com
https://www.youtube.com/watch?v=ueCUHOIiXJA

Vstup 100 CZK

(120 s aktuálním číslem čtrnáctideníku A2)

https://www.facebook.com/events/312344182771082/

http://potrva.cz

http://advojka.cz/a2plus

J'entre par tes yeux (FR)
Francouzská hudebnice a výtvarnice Alice Dourlen se v Praze poprvé představila před pár lety se svým sólovým projektem Chicaloyoh, který poodhalil temnější, fetišisticky laďenou tvář vlivného labelu Shelter Press. Její nahrávky najdete ale také na značkách Bumtapes, Dial Square nebo na labelu Brave Mysteries, za kterým stojí Clay Ruby z Burial Hex. Nyní se vrací v novém duu s názvem J'entre par tes yeux, které dala dohromady s Julienem Louvetem. Ten tvoří již více než jednu dekádu pod jménem The Austrasian Goat originální vizi hudby na hranici black metalu, doomu a neofolku, po které v průběhu let sáhly labely jako Sacred Tapes, Vendetta či At War With False Noise. Čerstvé duo zatím vypustilo do světa krátké EP včetně remixu, na němž odhalují především živou podobu spolupráce: temnotou živený elektronický trans se základem ve strojovém technu.  
https://jentrepartesyeux.bandcamp.com/

Terrine (FR)
Jedním ze svěžích objevů francouzského elektronického undergroundu posledních let je bezesporu Claire Gapenne se svým projektem Terrine. Hyperaktivní umělkyně a aktivistka působící v kolektivu Acceuil Froid v Amiens, městě malebných kanálů a vysoké nezaměstnanosti, působí s každým svým EP vždy novou vlnu zmatku. Ačkoli má za sebou dlouholetou dráhu basistky v kapelách Headwar či Me Donner, na své sólové cestě přistupuje ke každé nové nahrávce, jako by zapomněla, co je to hudba, a učila se dotýkat nástrojů poprvé. Přívlastek bedroom techno, který získala po splitu s Fusiller na labelu Tanzprocesz (2016), se progresivně hroutí v neprospěch kolektivně konzumovatelné složky, a na aktuálním LP Cheat Days (Direct Bruit Disques) vytváří – skoro proti tzv. nadějím svého talentu - dezorientovanou směs zmutovaného techna, kulhavého dubu a pianových improvizací. „Jako jediný kapitán své lodi využívá skromné prostředky k tomu, aby vytvořila špičkový zvukový design a přivolala taneční palubní dělostřelectvo. Ale místo toho, aby šla jeho středem v těžkých botách, obchází kolem v ušmudlaných balerínách. Místo toho, aby se připojila k bitvě, udělá vždy krok stranou.“
https://terrine.bandcamp.com/

NBDY (CZ)
Výsostně noisovou zkratku NBDY používá pro svou produkci anonymní performer, nekompromisní vyznavač harsh linie hlukové hudby  který na sebe a na vlastní značku Doglovers Records odhaluje jen to, co už je jasné z jeho zvuku: “Noise is my religion”. Na kontě má EP Direct Action (2018), na sklonku loňského roku se objevil na digitální kompilaci Noise of Today – New Wave of Czech and Slovak Noise vydané benefičním labelem Coffee Breath Records. NBDY, to je cut up harshtronics, industriálně dronové pásmo s doprovodem bolavých impulzů, a jak naznačuje Jiří Almer (HisVoice): z ošklivých frekvenčních výpadů “vykvétá i lehce rituální nádech”.
https://mrnbdy.bandcamp.com
https://vimeo.com/288905830

Vstup: 100-150

http://underdogsprague.org
http://advojka.cz/a2plus

Astralapithecus existuje od roku 2016 jako sólový projekt zvukového chuligána Pavla Gvozda, jehož tvorba pohybuje mezi noisem, ambientem, industrialem a experimentální elektronikou. Gvozd figuruje v běloruském undergroundu nejen jako hudebník, ale také jako aktivista a pořadatel experimentálních koncertů od roku 2010. Byl mimo jiné členem drone-ambientního dua Noizov_Kov4eg. Na koncertech Astralapithecus kombinuje metodu volné improvizace s procesováním analogových přístrojů a pracuje také s hlasem a vlastním tělem.

https://astralapithecus.bandcamp.com/releases
https://www.youtube.com/watch?v=QTOwcg0mpu8

Pavel V.

Francouzský hudebník Pavel Viry už v rámci cyklu A2+ vystoupil dvakrát se svým temným elektronickým projektem Klaus Legal. Zatímco dříve se hlásil k produkci Esplendor Geometrico, Pan Sonic nebo Sudden Infant, nyní vystupuje jako kytarista ovlivněný hráči, jako jsou Jean-François Pauvros, Keiji Haino nebo Arto Lindsay. Na kytaru hrál Viry v mnoha noise(rock)ových kapelách v Amiens, odkud pochází, v současné tvorbě si udržuje odstup od žánrových postupů a soustředěněji prozkoumává zvukové možnosti nástroje, jeho amplifikace i pedálových efektů.

https://klauslegal.bandcamp.com/album/brouillons
https://pavelv.bandcamp.com/album/arras

Tiny Tramp

Performance izraelského projektu Tiny Tramp jsou založené na repetitivních rytmech ozvučených pružin, kazetových smyčkách a zkresleném zpěvu přes diktafon. Ritualizovaná agrese s oldschoolovým industriálním zvukem údajně zlepšuje kvalitu spánku a má antiparazitické účinky. Věříme, ale prodáváme – jako vždy – bez záruky.

https://tinytramp.bandcamp.com/releases
https://www.youtube.com/watch?v=cdjOjlkuEtA

Vstup 100,-

https://www.advojka.cz/akce/a2plus/
http://punctum.cz/

Vstupné dobrovolné (doporučeno 70–100 Kč)

Trocha improvizace, nervů anebo upocené pohody dělá z produkce tria Naše ano, v němž se sešli členové skupin Zabloudil(a), Massola, Ruinu (a mnoha dalších formací), vcelku normální obývákovou záležitost. Dva saxofony a syntezátor napoví, že se bude kopat. Půda je měkká a kontaminovaná, jako na skládce. Nejde ani tak o potřebu něco v ní hledat, jako spíš o radost z přehrabování a chuť se do ní bořit. Ladit, přepínat, občas se uvolnit. Bordel – Áda, Čunďa a Páťa se rozhodli v něm říct své Ano. A na koncertě uvedou svoji debutovou nahrávku.

https://soundcloud.com/klangundkrach/na-e-ano-3?in=klangundkrach/sets/nase-ano

Kontrabasista a hráč na elektroniku George Cremaschi využívá různé kreativní přístupy a techniky v oblastech prolínání hudby, hluku a sound artu. Během své třicetileté kariéry skladatele a interpreta spolupracoval s mnoha uznávanými osobnostmi z řad muzikantů, tanečníků a choreografů, filmařů, tvůrců instalací a spisovatelů. Mezi jeho současné projekty patří mimo jiné KRK (po boku Matthewa Ostrowskiho), Rohr Rohr (& dieb13 a Gino Robair) a Lambs Gamble (s Fritzem Welchem a Ericem Borosem). Společně s Petrem Vrbou založil Pražský improvizační orchestr, patnáctičlennou formaci pracující s dirigovaným i volně improvizačním přednesem a grafickými notacemi.

Jan Klamm je jeden ze zakladatelů vydavatelství Klang-und-Krach. Jeho improvizovaná vystoupení, při nichž používá nejrůznější elektronické nástroje, ozvučené objekty, diktafony, strunné i klávesové nástroje, mají podobu značně fragmentarizovaných, těkavých, přerušovaných zvukových událostí, které se vzpírají jednoznačnému vyvrcholení. Organizuje koncerty experimentální hudby a je dramaturgem pravidelné koncertní série A2+. Spolupráce proběhne u příležitosti vydání splitu Lambs Gamble / Klamm & Pelikán, který vyšel na kazetě na značce Klang-und-Krach.

www.georgecremaschi.com

http://klangundkrach.net

http://www.greendoors.cz/cs/landing_page/cafe-na-pul-cesty-3/

http://www.advojka.cz/a2plus

Klasicky vzdělaný houslista Daniel Meier už řadu let soustředěně zkoumá možnosti svého nástroje. Ve svých improvizacích uplatňuje originální smyčcové techniky, a třebaže používá amplifikaci, obejde se nejen bez tří hlavních efektových pedálů, které ničí současnou experimentální hudbu – reverbu, delaye a looperu –, ale i bez jakékoli jiné elektronické modifikace. V tomto ohledu tak představuje dnes už vzácný typ hráče, který si nic neusnadňuje.

http://meier.cz

Agnes Hvizdalek je rakouská improvizační hudebnice žijící střídavě v Oslu a ve Vídni. Už v útlém věku propadla nové hudbě a fascinaci lidským hlasem. Pro její abstraktní, avšak velmi pestrou vokální hudbu je charakteristické nepolevující prozkoumávání nových horizontů. Věrná tomuto přístupu, zúčastnila se mnoha kolaborací na pomezí hudby, vizuálního umění a performance, tance, divadla, filmu či literatury. Stejně jako Daniel Meier si nepomáhá žádnými elektronickými efekty – vystačí si s vlastním hlasovým ústrojím a mikrofonem.

http://agneshvizdalek.at/

Před pár lety se trojice pražských improvizačních hudebníků tak silně inspirovala nočním voláním chřástala, že svou skupinu nezastřešili geniálním, dokonale symetrickým názvem Procházka–Vrba–Procházka, jak se nabízelo, a místo toho se pojmenovali Krekso. K nahrávání své kazety Strictly Akustik pak přizvali ještě rakouskou vokální ekvilibristiku Agnes Hvizdalek. Na albu je podle jedné recenze zachycen „živý, překotný rej zvuků, skutečně připomínající sonický svět drobné fauny, především hmyzu, ptactva a hlodavců, a stejně jako v přírodě není na nahrávce nikdy úplné ticho. (…) Album jako by bylo oslavou radostné činorodosti a vůbec nevadí, že jde o činnost chaotickou a někdy až nesmyslnou. Člověk má při poslechu pocit, že přichází jaro“. A kdy jindy si vychutnat zvuky jara než s přicházející zimou?
https://meteorismo.bandcamp.com/album/strictly-akustik

http://www.greendoors.cz/cs/landing_page/cafe-na-pul-cesty-3/

http://www.advojka.cz/a2plus

Descendeur je sólová verze lo-fi elektropopového, respektive technoprimitivního projektu Descente, přičemž zmíněnou „technoprimitivitu“ je možné brát i jako odkaz na album dua Chris & Cosey z poloviny osmdesátých let. Patrné jsou ale i vlivy eurodance nebo power electronics. V roce 2017 vydali Descent eponymní singl na labelu Les Disques Anonymes. Na letošní turné ovšem vyjela jen polovina dua – Arno Bruil, působící také v uskupeních Woman nebo Wild France.
https://descente1.bandcamp.com/releases

Pod názvem Le jour du Seigneur se skrývá syrový improvizační projekt, který v obsazení Arnaud Paquotte (basa) a Benjamin Chaval (bicí) rozvíjí vlivy free jazzu a noisu do podoby „komorní hudby o 130 decibelech“. Duo svým názvem odkazuje na známý náboženský pořad, který ve francouzské veřejnoprávní televizi běží každé nedělní ráno už od roku 1949. Důsledkem tohoto ironického prolnutí je, že toho o tomto působivém hudebním projektu moc nezjistíte. Zahrají spolu s Kaitem Winsé z Burkiny Faso.

https://soundcloud.com/lejourduseigneur

Ve Švýcarsku žijící hudebník Pascal Lopinat je perkusista a skladatel převážně filmové a divadelní hudby. Ve svém projektu „Prepared and amplified drumset“ se aktuálně věnuje možnostem nazvučení a modifikace zvuku bicí soupravy, s jejíž pomocí se snaží napodobit zvuk celé noiserockové skupiny. Bicí spojené s různými efekty a doplněné mj. i strunami se tak v podstatě stávají novým, jedinečným nástrojem. Pascal si zkrátka vystačí sám.

https://pascallopinat.com/

https://pascallopinat.bandcamp.com/

Mark Morgan, kytarista a zpěvák někdejšího newyorského noiserockového tria Sightings, na svém prvním sólovém turné vystoupí také v Praze, kde Sightings naposledy hráli před pěti lety (rovněž v rámci cyklu A2+), krátce před svým rozpadem. Sightings byli jednou z nejproslulejších skupin noiserockové scény východního pobřeží USA, ačkoli se nikdy neproslavili tolik jako například Wolf Eyes nebo Black Dice, o projektech Thurstona Moora ze Sonic Youth ani nemluvě.

Sightings sice nikdy neopustili půdorys klasické rockové skupiny, na tomto jasně vymezeném území se nicméně věnovali stejně tak promyšlené, jako surové a neústupné zvukové dekonstrukci, jejímž výsledkem byl nezaměnitelně zkreslený, tříštivý zvuk kytary a polyrytmické, jakoby drolivé basy a modulovaných bicích, doprovázené Morganovým neurotickým zpěvem. „Jde jim nepochybně o hudbu, ale nikdy ji kvůli tomu nezvedají z prachu, který kolem sebe šíří, zatímco se rozpadá,“ zaznělo v jedné recenzi. To platí i pro Morganovu sólovou tvorbu – která se nicméně po letech bourání rockové konstrukce zákonitě posunula směrem k nežánrovému experimentu.

Když byl Mark Morgan hudebním časopisem Spin zařazen mezi „100 nejlepších kytaristů všech dob“, jeho nominaci doprovodil následující komentář: „Zatímco víceméně všichni noiseoví hudebníci používají elektrickou kytaru jako zbraň hromadného ničení, Mark Morgan ze Sightings užívá své kytary k čiré negaci. Někdejší frontman brooklynské noiserockové sestavy hrál v padesáti odstínech šedé na nejrůznější nalezené nebo vypůjčené kytarové efekty takovým způsobem, že to zní spíš jako vrčení vysavače, splachování nebo přepínání porno kanálů než jako Eric Clapton nebo třeba Thurston Moore. Tenhle jedinečný zvuk v sobě má punkovou emoci, aniž by obsahoval jakýkoli povědomý zvuk.“

Napětí mezi harmonií a disharmonií, prokomponovaností a primitivismem, disciplínou a neurotickými výbuchy charakterizuje i Morganovu sólovou tvorbu, kterou představuje například letošní nové album Department of Heraldry, vydané na značce Open Mouth Records.

Skupina Rouilleux začala jako jednočlenný projekt kytaristy Luboše Rezka, poté se postupně rozšířila na kvinteto a po redukci sestavy v roce 2013 prožila své nejplodnější období v tříčlenné sestavě. Od letošního roku je Rouilleux sice opět sólovým projektem, nicméně základní nastavení se nemění. Stále jde o produkci, která se pohybuje někde na pomezí psychedelického rocku, folku a noisu, opírá se především o silné původní, v působivých aranžmá provedené písně a nemalý důraz klade na intenzitu zvuku. Diskografie Rouilleux zatím čítá tři alba: Zugwang (KLaNGundKRaCH / Letmo Productions, 2011), Scatter Your Soul (KLaNGundKRaCH / Letmo Productions, 2014) a EP The Spoils (Unusual Records, 2016). 

Vstup: 100-150 CZK

https://www.potrva.cz