Američtí knihovníci patřili k největším odpůrcům ustanovení Vlasteneckého zákona zasahujících do soukromí čtenářů. Nedávné prodloužení platnosti sporných paragrafů znamená, že jejich boj musí pokračovat.
„Jestliže se musíte zajímat o to, co asi řekne agent FBI seznamu knih, které čtete, začnete se hlídat... a v tom momentě zjistíte, že jste ztratili svobodu být informovaným občanem,“ prohlašuje Triana Magiová, vyučující na univerzitě ve Vermontu, v reakci na to, že americký Senát schválil začátkem března další prodloužení takzvaného Patriot Actu (Vlasteneckého zákona).
Zákon, který měl po teroristických útocích 11. září 2001 dočasně sloužit jako nástroj boje proti terorismu, tak bude platit další čtyři roky. Jeho součástí je také možnost státních orgánů získávat informace o tom, co si kdo půjčuje v knihovně nebo kupuje v knihkupectví. Ke shromažďování těchto informací není třeba předchozího souhlasu soudu, stačí podezření tajných služeb. Média sice prezentovala jako jistou výhru knihovníků, že se letos přes pár senátorů podařilo do zákona protlačit několik úlev, jde však spíše o kosmetické úpravy. I nadále totiž zůstává v platnosti článek 215 tohoto zákona, který říká: „Ředitel FBI nebo jím pověřená osoba může požádat o vydání rozkazu k získání hmotných předmětů (včetně knih, záznamů, spisů, dokumentů a dalších položek) potřebných k vyšetřování vedenému k ochraně proti mezinárodnímu terorismu nebo k utajovaným výzvědným aktivitám...“ Navíc zákon stanovuje, že „nikdo nemůže odhalit jinému člověku (kromě osob nutných k vykonání rozkazu), že FBI hledá, nebo získalo hmotné statky dle tohoto zákona“. Knihovník se tak dostává do podivné pozice.
Na jedné straně by měl dle svého svědomí chránit soukromí (tedy informace o tom, co kdo čte nebo hledá na internetu) uživatelů knihovny, na druhé je zákonem nucen tyto informace předat třetí osobě, aniž by na to dotyčného směl upozornit. To se nelíbí především největší knihovnické organizací v USA, Americké knihovnické asociaci (ALA), která má se svými 60 tisíci členy nezanedbatelný politický vliv.
Díky jejímu tlaku tak knihovny nakonec nejsou zařazeny mezi subjekty, jejichž elektronickou poštu může FBI přímo kontrolovat, pokud ovšem nejsou zároveň poskytovateli internetových služeb. Ale to je jen minimální výhra. V souvislosti s Patriot Actem byl navíc zaveden ještě takzvaný National Security Letter (NSL), kterým může FBI přikázat například knihovníkům, aby jim vydali požadované údaje, aniž by o tom opět směli s někým hovořit. Právnička organizace ACLU (Americká unie na ochranu lidských práv) Ann Beesonová k tomu říká: „Upravený zákon neposkytuje knihovníkům téměř žádnou ochranu, je prostě nesmyslný. NSL může být použit pro získání jakéhokoliv knihovního záznamu zaslaného elektronicky. Do toho je zahrnuto sledování připojení k internetu, e-mailové pošty a také výpůjček uskutečněných uživatelem knihovny.“ Prezident organizace ALA Michael Gorman se ke schválenému zákonu vyjádřil silně kriticky: „Ačkoliv se může zdát, že přijaté kompromisy obsahují ochranu milionů uživatelů knihoven, je tato údajná ochrana jen iluzorní. Sněmovna reprezentantů podpořila Senát ve věci prodloužení platnosti Patriot Actu včetně článku 215 po další čtyři roky, aniž by přihlédla k úpravám, které žádají knihovny už od jeho přijetí v roce 2001. K přijetí navíc došlo ve spěchu a bez ohledu na ústavní práva.“ Nakonec se tak mohou radovat především republikánští senátoři, kteří svou většinou k prodloužení Patriot Actu přispěli nejvíc. „FBI a CIA budou pokračovat ve společné práci při pátrání, narušování a odstraňování teroristických buněk,“ říká jeden z hlavních iniciátorů prodloužení zákona, senátor James Sensenbrenner z Wisconsinu.
Knihovníci se ale nevzdávají a prezident Gorman dodává: „Budeme pokračovat v našem boji za tvrdší standardy při uplatňování rozkazů podle článku 215 – jedním z nich by mělo být i omezení počtu knihovních záznamů, které může FBI požadovat při vyšetřování jedinců spojených s terorismem a podporou zločinu. Budeme také hledat další možnosti pro ochranu těch, kteří obdrží tyto rozkazy. Měli by mít možnost získat jejich smysluplné zdůvodnění a měli by být také zbaveni povinnosti utajovat skutečnosti, které obdrželi rozkazem. Svými sliby nás již podpořili někteří politici a doufáme, že se pokusí odstranit ty části Patriot Actu, které narušují občanská práva uživatelů knihoven. Těšíme se na spolupráci s těmi senátory a kongresmany, kteří se pokusí napravit tento velmi kazový zákon.“ Uživatelé knihoven ve Spojených státech si však na větší ochranu svého soukromí zatím musí počkat, možná čtyři roky, možná déle. To podle toho, jak dlouho se prezidentu Bushovi ve spolupráci s Usámou bin Ládinem a jinými strašáky podaří udržet Američany ve strachu, který jim dá zapomenout na to, že seznam četby sice mohou vyžadovat učitelé ve škole, ale ne agenti FBI.