Historii českých nastudování Richarda III. Williama Shakespeara důkladně zrekonstruoval, včetně dobového recenzního ohlasu, Milan Lukeš v referátu o poslední inscenaci hry v pražském Národním divadle (Svět a divadlo č. 3/2006, s. 16-31).
Úryvky ze studie Josefa Jiřího Kolára Ženské povahy v dramatech Shakespearových (Světozor, 31. 1. - 14. 2. 1868) přetiskl brněnský časopis Rozrazil v čísle 2/2006.
Autorem studie o Arthuru Breiském Naked Masks s podtitulem Arthur Breisky or How To Be a Czech Decadent (Slovo a smysl č. 1/2005, vyšlo v únoru 2006) je Peter Bugge.
Vzpomínkovými texty Jaroslava Marii se v Zprávách Spolku českých bibliofilů v Praze č. 1/2006 zabývá Karel Kolařík.
Rozhovor Roberta Řeháka s Viktorem Fischlem vyšel už po spisovatelově smrti v Reflexu č. 23 z 8. 6. 2006.
O projektu Lenky Reinerové Literaturhaus für die deutschsprachige Literatur Prags und Böhmens, jenž postoupil do další fáze 29. 5. t. r. přednáškou Hanse Dietera Zimmermanna o pražské německé literatuře, psala - zatím jako jediná - Anneke Müllerová v Prager Zeitung č. 23 z 8. 6. 2006.
Internetově dočasně přístupný český překlad novely Milana Kundery Totožnost (L’Identité) a rozpačitou reakci nakladatelství Atlantis na tuto skutečnost komentoval v Respektu č. 24/2006 Jaroslav Pašmik.
Především na překlady dramatického díla Henrika Ibsena se Františka Fröhlicha dotazovala Kateřina Kolářová z Mladé fronty Dnes 24. 5. 2006.
Výbor z divadelních kritik Sergeje Machonina Šance divadla (uspořádaly Terezie Pokorná a Barbara Topolová, Divadelní ústav 2005) rozebral Vladimír Just v Divadelní revui č. 2/2006.
Rozhovory s dramaturgem a překladatelem Karlem Krausem a klasickou filoložkou a teatroložkou Evou Stehlíkovou přinesl těsně po sobě v číslech 24 a 25 Týdeník Rozhlas.
Knižní studii Davida Kroči o poetice dramat a básní Josefa Topola (Brno, Paido 2005) recenzoval v Psím vínu č. 36 (duben 2006) František Všetička.
Demlovský rodokmen nezapřou podle Jaroslava Meda v příloze Katolického týdeníku Perspektivy č. 10/2006 povídky z prozaické prvotiny Roberta Krumphanzla Minutové vzdálenosti (Edice Revolver Revue 2005).
Křesťanské revui č. 2/2006 poskytl rozhovor Jan Balabán.
František Knopp
Nizozemí
Nizozemský týdeník Vrij Nederland připomíná koncepcí německý Der Spiegel, snaží se tedy zachycovat slovem i obrazem nejrůznější stránky života společnosti – od politiky po kulturu. V pravidelné rubrice Nová fikce se v čísle 24 povídkou Muž s termoskou představuje německá autorka Catrin Barnsteiner (1975). Arie Storm přináší rozsáhlou recenzi životopisu Williama Shakespeara od britského autora Petera Ackroyda (právě vychází v nizozemském překladu dvojice Erik Bindervoet a Robbert-Jan Henkes). Ackroyd má kromě desítky románů na kontě i celou řadu biografií: T. S. Eliota, Charlese Dickense, Williama Blakea, Thomase Mora atd. Recenzent vyzdvihuje stylistické kvality i přístup k námětu z pozice milovníka, nikoliv odborníka. Další novinkou překladové literatury je román německoamerické spisovatelky Irene Dische, v němž autorka figuruje jako postava, ale vypravěčkou je její slezská přísně katolická babička – nizozemský titul zní Když začne vypravovat. Z původní nizozemské tvorby rozebírá Jeroen Vullings román Mirjan Boelsumsové In zeven dagen (Za sedm dní) a dochází k nepříliš lichotivému hodnocení. Podobně Gerrit Komrij, významný básník a spisovatel, propírá ve své pravidelné rubrice Reputace deník oceňované scenáristky a dramatičky Marie Goosové s názvem De zomer die haast had (Léto, co mělo naspěch) a uzavírá tím, že je to milý deníček, ale jemu se líbí deníky mizerů. Každoroční Holland Festival zahájil Nightwatching – svérázný pohled britského režiséra Petera Greenawaye na Rembrandtovu Noční hlídku. Dirk van Weelden se dělí se čtenáři o své nadšení. Představení využívající světla a zvuku je k vidění v amsterodamském Rijksmuseu do 6. srpna 2006. Nizozemská opera uvádí v režii Rakušana Martina Kuseje operu Dmitrije Šostakoviče Lady Macbeth Mcenského újezdu – pochvalná recenze je od Jacqueline Oskampové. Carl Peeters napsal esej Osvícenci mají číst romány! Na osvícenství se odvolávají kritici islámu, ale tak jako by se měl osvítit islám, mělo by se samo osvícenství obohatit a odstínit prostřednictvím literatury.
Magda de Bruin-Hüblová