Malíř Viktor Pivovarov (1937) se narodil v Moskvě, od roku 1982 žije a pracuje v Praze. Je pokládán za jednoho z tvůrců Moskevské konceptuální školy. Na přelomu 60. a 70. let vytvořil spolu s Iljou Kabakovem originální výtvarný žánr, takzvaná alba, která je možné chápat jako rámec pro mnohotvárné výtvarné koncepty či spekulace. Do desek jednoho takového pomyslného alba, nazvaného Agent v Norsku, uzavřel řadu svých výtvarných a slovesných nápadů a svázal je intelektuální mystifikací se špionážním nádechem. Vzhledem k tomu, že Pivovarovova tvorba (a moskevský konceptualismus obecně) je zakotvena ve svérázné terminologii a jazykovém kódu, nejlépe bude ocitovat samotný autorův popis celého projektu.
Jan Machonin
Výstava Agent v Norsku byla zahájena 4. 3. 1994 v moskevské galerii Viri. Skládala se ze tří částí, umístěných v expozici do tří sálů.
První část – „Speciální vybavení a zúčastněné osoby“ – představovala fotografie tajných přístrojů, mikroaparatur atp. a také fotografie jednotlivých osob a skupin, se kterými se agent stýkal.
Druhou část – „Dešifrování zpráv“ – představovalo 34 tajných informací, které agent zasílal ve formě zakódovaných kreseb. Na výstavě byly tyto kresby – zprávy dešifrovány. Agent podával informace celkem o čtyřech skupinách, které buď sám založil, nebo se aktivně podílel na jejich činnosti:
Skupina Bílé nanebevzetí – byla zaměřena především duchovně. Častým hostem byl básník Ivar Hölmsen, jehož básně byly tak radikální, že je nebylo možné zveřejnit. Na jedno zasedání skupiny Bílé nanebevzetí byla například pozvána známá profesorka mineralogie a antropologie Gertruda Björnsonová, která ve svém referátu poukázala na nejnovější objevy v oblasti „duševního života kamenů“ (tzv. mluvící kameny).
Skupina Zářící kvítek – sjednocovala některé intelektuály střední generace. Několik zpráv agenta je věnováno nemoci a pokusu o sebevraždu hlavního představitele této skupiny Johannese Ölgerdsöna.
Duší skupiny mladých lidí Solvejg byla Frida Simönsenová. Akce této skupiny měly hravou, někdy až karnevalovou povahu. Z agentových informací lze vytušit zvláštní vztahy mezi ním a Fridou Simönsenovou.
Ve čtvrté skupině Mlčení smrti se sdružovali mladí lidé s velmi kritickými názory. Ve svém časopise Lebka publikovali otevřený dopis namířený proti skupinám Bílé nanebevzetí a Nebeské Norsko.
Třetí část výstavy s názvem „Tajné operace ve Fjordech“ představovalo 20 kreseb zobrazujících různé akce, které prováděl agent společně se členy výše zmíněných skupin.
Teprve po ukončení výstavy vznikla čtvrtá část cyklu – „Poslední agentova zpráva“ – uvedená následujícím textem:
„V souvislosti s přerušením informací od našeho agenta v Norsku byla provedena inspekční revize.
Revizi se však nepodařilo agenta nalézt. Podle některých údajů změnil svůj zevnějšek i jméno a žije na jednom z ostrovů nedaleko pobřeží. Podle jiných zdrojů uprchl s Fridou Simönsenovou do Latinské Ameriky.