Novinář, nebo…?

Novináři MF Dnes stopující vůz policejního prezidenta Vladislava Husáka přinesli do událostmi nepřekypující české mediální letní sezony závan svěžího vzduchu. Na konci července nejen že zdokumentovali překročení zákona nejvyšším policejním úředníkem v zemi, ale spolu s uveřejněním prokazatelných faktů také důrazně ve svém komentáři (20. 7., Jana Bendová) žádali jeho odvolání. MF Dnes měla zaslouženou senzaci, která pokračovala ještě několik dnů a byla rámována i diskusí o zneužívání moci politiky a dokonce i drobnou polemikou na téma novinářské etiky, již odstartoval Jiří Pehe v MF Dnes a dořekl Miloš Čermák v Hospodářských novinách. Pak se ale skoro příkladný příběh překvapivě zvrtl, a to právě na stránkách nejčtenějšího „seriózního“ deníku. Plíživý ústup z pozic nastal již 2. srpna, kdy se MF Dnes začala servilně ptát policejního šéfa na jeho pocity poté, co je již deset dnů zcela oprávněně bez řidičáku: „Jak vám to komplikuje život?“ a nechala ho komentovat i názor, že by policie měla mírné překročení rychlosti u řidičů tolerovat. O možnosti odstoupení nepadlo jediné slovo.

Úplnou kapitulaci předvedl deník o týden později ve velkém rozhovoru s Husákem v Magazínu MF Dnes (10. 8.), jejž navíc anoncoval ve zvláštním článku na titulní straně. Rozsáhlý text s hravým názvem „Policajt, nebo rošťák?“ představil čtenářům našeho policejního prezidenta jako sympaťáka, který se umí smát vtipům o mužích v uniformách, má rád inspektora Colomba a zná i Rexe, měl pochopitelně trochu strach při cvičení s FBI v džungli a na Prvního máje chodíval hlídat na Letnou. Na nejnepříjemnější otázku jinak laskavě lidského rozhovoru, totiž zda náhodou policejní ředitel nepropadá pocitu, že je nedotknutelný, nechali novináři Husáka píárově prohlásit, že rozhodně ne, neboť vlastně žije obyčejný život a s klukama z vesnice chodí hrát fotbal.

Sám absurdní princip, kdy se prakticky z kohokoli může stát mediální hvězda, donekonečna servírovaná veřejnosti pouze proto, že novináři mají potřebu představovat ty, o kterých „se mluví“, byť o nich začali mluvit jako první, nemůže tento náhlý obrat vysvětlit. Možná, že se redaktorům MF Dnes zdá, že lidem (a potenciálním čtenářům) porušování pravidel příliš nevadí, a proto se rozhodli svůj původní názor více než zmírnit. Anebo jde v tomto případě nejen o touhu po senzaci za každou cenu (rozhovor s vlivnou osobností) a podbízení se čtenářům, ale i o nepříliš čitelnou, o to však znepokojivější úlitbu mocným?