Jsme zase o krok blíž k bezpečí našich občanů, říká vláda. Nesmysl, podezřelý je teď naopak každý z 82 milionů Němců. Nějak tak by se daly shrnout debaty kolem nových unijních pasů, které Německo jako vůbec první země EU právě začalo zavádět.
Od 1. listopadu 2007 je ve Spolkové republice Německo nutné při vyřizování nového pasu kromě digitalizované podobenky odevzdat také naskenované otisky ukazováčků. Již dva roky existující e-pasy se zataveným mikročipem, které se od loňského září používají také v Česku, tak doplňuje další identifikační znak převedený do digitální podoby.
Ačkoliv berlínské ministerstvo vnitra tvrdí, že citlivá data občanů jsou i nyní „absolutně bezpečná“ a nové pasy povedou k vyšší bezpečnosti v Evropě, německá opozice a někteří odborníci bijí na poplach. Mikročip s vysílačkou zatavený do pevné fólie v cestovním dokladu je podle nich zneužitelný a zdigitalizované otisky se tak mohou dostat do nepovolaných rukou. „Nový pas je drahý, spojený s velkými riziky a z hlediska bezpečnosti nepřináší žádný viditelný přínos,” prohlásila expertka Zelených Silke Stokarová. A liberálové zase upozorňují na to, že je to přelomový okamžik z hlediska pojetí lidských práv. „Doposud se otisky prstů braly pouze zločincům,“ zdůraznila Gisela Piltzová z FDP. Pověřenec spolkové vlády pro ochranu dat Peter Schaar zase prohlásil, že je nový pas zbytečný, protože ty dosavadní plně dostačovaly. Sama berlínská velká koalice přiznala v parlamentní interpelaci, že od roku 2001 jí není znám jediný případ, kdy by byl při přípravě anebo plánování teroristického útoku použit či zneužit německý cestovní doklad. Příliš průkazný není ani argument o znesnadnění falšování pasů. Za posledních šest let bylo registrováno pouze šest falešných německých cestovních dokladů, které vykazovaly znaky dokonalé kopie.
Sporné je ale i používání nového biometrického pasu, tedy proces, kdy lze nasnímané otisky na hranicích pomocí počítačového softwaru porovnávat s údaji v pase. Podle sdružení počítačových expertů Chaos Computer Club (CCC) mohou mít s pasem problémy zejména starší nebo těžce fyzicky pracující lidé, u nichž se ne vždy podaří porovnat sejmutý otisk se záznamem v čipu. Podle statistik je takových „problémových“ lidí v evropské populaci až pět procent. „Zavádění této rizikové technologie je zjevně motivováno soukromými hospodářskými zájmy nejen někdejších členů vlády. Vlastně je to případ pro korupční seznam Transparency International,“ tvrdí mluvčí CCC Dirk Engling. Výrobce čipu, společnost NXP, ujistil, že dosah vysílačky ukryté v pasu je maximálně deset centimetrů a přístup do uložených dat je možný teprve poté, co se po načtení strojově čitelné zóny v pase vygeneruje digitální klíč. Teoreticky tedy nebude možné data odečíst na dálku, třeba z dokladu uloženého v kapse saka. Profesor drážďanské technické univerzity Andreas Pfitzmann ale při slyšení v parlamentu upozornil na to, že pokud se digitální otisky dostanou do rukou exponentů organizovaného zločinu, budou následky katastrofální. Z obav kolem zneužití pasů v Německu ostatně již teď těží mnozí obchodníci. Jistá společnost v Lübecku například za šest eur nabízí obaly na pas z hliníkové fólie, která čip odstíní.
Nové biometrické pasy, s jejichž zaváděním se počítá také u nás, ale nejsou jediným krokem, který budí obavy z omezení občanských práv, jež mají padnout za oběť těžko realizovatelné vizi bezpečné Evropy. Jen o týden později, 9. listopadu, totiž Bundestag schválil sporný zákon o uchovávání dat telekomunikačních společností, který expert Zelených Jerzy Montag označil za „černý den pro občanská práva“. Na základě zákona budou telefonní společnosti, ale i internetoví provideři archivovat data o tom, kdo, kdy, kde a jak dlouho využíval jejich služeb. Připomeňme, že nejde o žádné německé specifikum; u nás byla podobná norma (zákon o elektronických komunikacích) – která si vysloužila cenu Právní norma Velkého bratra, udílenou společností Iuridicum Remedium – přijata již roku 2005. I když od letošního září musí na základě evropské směrnice 2006/24/EC takovou normou disponovat každá země EU, neznamená to, že by šlo o víceméně bezvýznamné technické vylepšení stávající praxe, jak v Německu argumentovalo ministerstvo spravedlnosti. Podle poslance německé Levicové strany Jana Korteho jde o podstatnou změnu paradigmatu, která povede k „totální registraci lidského komunikačního chování“. I když nikde nebudou ukládána data o obsahu hovorů nebo e-mailů, přesné záznamy o způsobu, délce a příjemci zprávy mají formu sledování. „K tomu přitom Spolkový ústavní soud vždy vyžadoval konkrétní podezření nebo důkazy o konkrétním nebezpečí,“ upozornil Peter Schaar. A to se teď změní: současný systém umožní vytvořit podezření na základě pouhé kombinace odfiltrovaných dat, která z počítačové analýzy vzejde. Sběr dat a biopasy s otisky prstů ale zřejmě nejsou ani zdaleka posledním útokem na soukromí Evropanů – Brusel totiž už vážně uvažuje o povinném skenování jejich duhovek.
Autor je redaktor Aktuálně.cz.