Aby to lidi byli schopni číst

Alexandr Vondra hovoří o možných podobách evropské ústavy a prioritách českého předsednictví v EU.

Dlouhou dobu vás většina lidí v České republice i zahraničí považovala za „pana Ameriku“, teď jste se stal ale „panem Evropa“...

Já jsem se potřeboval zbavit image, kterou jsem měl u některých skupin lidí – že jsem agentem CIA. Tak jsem se stal panem Evropa.

 

Co považujete za největší priority vztahů České republiky vůči Evropské unii?

Musíme připravit předsednictví v roce 2009 a zúčastnit se debaty o reformě Evropské unie. A to takovým způsobem, který bude ve shodě s našimi zájmy a ku prospěchu Evropy. Nacházíme se v těžkém momentě, protože jsou na stole některé návrhy, které pro řadu zemí nejsou přijatelné...

 

Mluvíte o ústavní smlouvě?

Samozřejmě. Také si moc přejeme dosáhnout co nejdříve naplnění čtyř svobod, kterými jsou trh práce, obchod se službami a Schengen. Aby skutečně byl volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu v souladu s očekáváními stanovenými čtyřmi pilíři.

 

Bude ale také Česká republika ochotná rezignovat na některé své výjimky, jakou je například omezení prodeje půdy?

Česká republika má těch výjimek nesrovnatelně méně. A stejně už dlouho trvat nebudou. Můžeme se o nich bavit. Stojí ale za to přesvědčovat o těchto věcech ostatní státy. Nejde jen o nás. Rumunům a Bulharům hrozí, že jejich volný přístup na evropské trhy bude omezen na velmi dlouhou dobu. Mottem našeho předsednictví by se mělo stát „Evropa bez bariér“.

 

Jaká bude další priorita?

Energetická bezpečnost. Myslím, že to je téma velmi důležité pro nás i například pro Poláky. Měli bychom v této věci hledat společné postupy. Máme nedostatek zdrojů a jsme
přitom významní zákazníci nebo spotřebitelé. Společně bude silnější.

Za páté nás za tři, čtyři roky čeká závažná debata o budoucnosti společné evropské zemědělské politiky. I tady máme co říct.

 

A co to je?

V oblasti reformy zemědělské politiky by pro nás jakýkoliv krok k liberalizaci byl dobrým krokem.

 

Jaké bude české stanovisko k ústavní smlouvě? Měl by se vytvořit nový dokument, nebo je ten starý stále základem pro diskusi?

Existují tři možnosti. V ratifikaci stávajícího dokumentu pokračovat nelze, to by bylo přinejmenším neuctivé k Holandsku a Francii, kde projevili svůj názor. Výsledky referend jsou tam tak jednoznačné, že ukázaly, že ten dokument není dobrý.

Druhou metodou je práce s nůžkami. Nezdá se mi ale optimální vytrhávat věci z kontextu, z nějakého původního celku. Myslím, že by tedy bylo nejlepší přijít s nějakým transparentním jednoduchým novým textem, který by si lidé byli schopni přečíst, seznámit se s ním a zaujmout k němu nějaké stanovisko. Mohl by odstranit nedostatky, které má ten stávající dokument, to znamená například nejasné rozdělení kompetencí.

 

Bývalý prezident Havel tvrdil, že ústava by měla být takovým dokumentem, který by se mohly učit děti ve škole...

Samozřejmě. To, co je nyní na stole, je tak komplikovaný a obsáhlý dokument, že ho neznají ani ti, kdo za něj ve vládách bojují. Nedávno jsem kladl otázku některým německým diplomatům a také finským diplomatům v době jejich předsednictví a dozvěděl jsem se, že ani oni, i když dokument obhajují, ho ve skutečnosti nepřečetli celý.

 

Bude pro české prezidentství v Evropské unii důležitá otázka východní politiky?

Určitě. Jsme příznivě nakloněni dalšímu rozšíření a chceme dotáhnout otázku Balkánu. Z balkánských zemí chceme začlenit Chorvatsko a v té delší perspektivě i ostatní země západního Balkánu. Neměly by podle našeho názoru zůstat mimo hlavní rámec.

 

A co Ukrajina?

Ukrajina je klíčová země. Podobně jako Turecko. Evropa by se k nim neměla stavět zády. Je ale otázkou, kdy ony budou schopny přistoupit k Unii. Nebude to zítra ani pozítří.

Alexandr Vondra (1961) je místopředseda vlády pro evropské záležitosti a senátor. V letech 1990–92 působil jako zahraničně-politický poradce prezidenta Václava Havla. V letech 1992–97 byl prvním náměstkem ministra zahraničních věcí. Od roku 1997 do roku 2001 byl českým velvyslancem ve Spojených státech a v letech 2001–2002 zmocněncem české vlády pro přípravu summitu NATO v Praze.