Palestinská vláda a reakce mocných

Konflikt mezi Palestinci momentálně utichl. Vznikající vláda však naráží na odpor Spojených států. Evropská unie a Rusko se však zdají ustupovat a naznačují zrušení sankcí, i pokud nová palestinská reprezentace neuzná Izrael a nezřekne se násilí.

Rok poté, co v palestinských volbách vyhrál kontroverzní Hamas, aby převzal kormidlo velení po zkorumpovaném Fatahu, a také následných sankcích, které na vládu uvalily Spojené státy, Izrael a Evropská unie, se obě hnutí zavázala, že zanechají bratrovražedných rozbrojů a utvoří společně vládu, kterou by uznalo mezinárodní společenství, včetně Izraele. Stalo se tak 9. února symbolicky v saúdskoarabské Mekce, poutním místě všech muslimů. Tato dohoda se stává prubířským kamenem nejen pro obě palestinská hnutí, ale i pro diplomacii Izraele, Spojených států, Ruska a EU. Dává totiž určitou šanci změnit politiku ostrakizace vůči dosavadní palestinské reprezentaci.

Od demokratických voleb a vítězství Hamasu zabila během minulého roku podle údajů humanitární organizace Betselem izraelská armáda na okupovaných teritoriích téměř sedm set lidí. Ekonomické a politické sankce pak způsobily humanitární krizi, především v Gaze, kde v současné době 80 procent populace žije v chudobě (za cca 2 dolary denně). Izrael zároveň zabíral palestinskou půdu, hlavně na Západním břehu, kde bylo v minulém roce postaveno 121 židovských osad a 100 kontrolních stanovišť a také 700 km dlouhá zeď. Osmdesát procent zdi je přitom postaveno na území patřícím podle OSN Palestincům. Za této situace

západní státy v čele s USA odmítaly jednat s demokraticky zvoleným Hamasem. Izraelci zadržovali také vybrané palestinské daně ve výši 500 milionů dolarů. Mezi Palestinci vypukly bratrovražedné půtky.

Dohoda o palestinské národní vládě, jejímž garantem byl saúdskoarabský král Abdulláh a kvartet mocných, tedy USA, OSN, EU a Rusko, byla podmíněna třemi základními požadavky. Nová vláda musí uznat existenci Izraele, distancovat se od ozbrojeného násilí a uznat předchozí smlouvy Izraele a OOP. Jenže k tomu zatím nedošlo.

Palestinský premiér Haníja v Mekce místo toho deklaroval, že mají Palestinci povinnost bránit své práva a suverenitu. A Hamas se na setkání v Saúdské Arábii explicitně nevyjádřil, zda existenci Izraele uzná.

Palestinská delegace v Mekce, včele s Ismailem Haníjou a Mahmúdem Abbásem, naopak požadovala, aby Izrael uznal palestinské nároky na sebeurčení: Izrael by se měl stáhnout za hranice palestinských území, získaných v šestidenní válce v roce 1967. Východní Jeruzalém by měl být hlavním městem budoucího Palestinského státu. Delegace navíc požaduje propuštění palestinských vězňů a právo na návrat uprchlíků. Mezi Hamasem a Fatahem však v těchto požadavcích panují určité rozpory, protože je Fatah vůči Izraeli poněkud „umírněnější“. Kromě toho se palestinský premiér při podepisování smlouvy o nové vládě vyjádřil, že nadále existují problémy, které je třeba neprodleně vyřešit. Podle katarské televize al-Džazíra se Haníja s Abbásem například neshodl na tom, kdo obsadí post ministra vnitra a jaký bude osud vojenské gardy Hamasu, která čítá 5000 až 6000 mužů. Oba představitelé se ale dohodli na tom, že předsedou nové vlády zůstane nadále Ismail Haníja. Přestože k sobě palestinská hnutí po bratrovražedném boji, při němž zahynulo 130 lidí, nakonec nalezla cestu a našla i vůli vytvořit koaliční vládu, nadále mezi nimi trvají napjaté vztahy.

Vznikající vládu se však západní společenství, vedené Spojenými státy, zdráhá schválit. Hamas totiž stále otálí s uznáním existence Izraele. Devatenáctého února proběhl tzv. trilaterální summit v Jeruzalémě, kde o podmínkách vytvoření palestinské vlády jednali šéfka americké diplomacie Riceová, izraelský premiér Olmert a stávající palestinský prezident Abbás. K jednání však nebyl přizván premiér Haníja. Tato schůzka nepřinesla žádný převratný výsledek, jak se ostatně všeobecně čekalo. Spojené státy spolu s Izraelem trvají i nadále tvrdošíjně na svém – Hamas, chce-li být brán coby rovnocenný partner, musí splnit uvedené požadavky kvarteta mocných.

Jenže v kvartetu nastal určitý názorový rozštěp během jednání, které proběhlo 21. února v Berlíně. Evropská unie a Rusko jsou vůči budoucí palestinské vládě ve svých požadavcích smírnější a pomýšlejí na to, že by sankce uvalené na Palestinu mohly být zrušeny, i pokud se Hamas otevřeně nezřekne násilí a neuzná Izrael. Spojené státy a Izrael opět potvrdily své požadavky.

Mluvčí Hamasu Ghazi Hamad v reakci na berlínskou schůzku uvedl, že stávající rozpory mezi členy kvarteta skýtají paradoxně možnost „pozitivního přístupu k vznikající vládě“.

Ismail Haníja, potenciální šéf nové vlády, ve svém prohlášení uvedl, že vláda by mohla být ustanovena během následujících tří týdnů. Poradce palestinského prezidenta Abbáse Ahmed Abdel-Rahman pak prohlásil, že kvarteto otevře dveře, aby navázalo pevný svazek s budoucí vládou, jakmile pochopí, že je založena na národní jednotě.

Autor studuje dálkově žurnalistiku na FF UP v Olomouci.