Duhová cesta do otroctví

Snímek, který v českých kinech nejspíš neuvidíme

Před nedávnem jsme věnovali téma čísla (24/2008) mimo jiné tomu, proč u nás řadu dobrých snímků v kinech asi nikdy nespatříme. Podobný osud postihl i zatím poslední film Kena Loache To je svobodný svět. Název snímku napovídá, že důvody nemusí být pouze finanční.

„Časy se mění. Dneska jsme dál,“ prohlašuje v trpce ironické ozvěně známé Dylanovy písně protagonistka zatím posledního filmu režiséra Kena Loache a scenáristy Paula Lavertyho To je svobodný svět (It’s a Free World), když se pokouší svého otce přesvědčit, že její personální agentura The Rainbow Way (Duhová cesta), která poskytuje zaměstnání zahraničním dělní­kům převážně z východní Evropy, koná společensky záslužnou práci. („Dávám těm lidem šanci.“) Na námitku, že z aktivit její agentury profituje jen hrstka mafiá­nů a hlavounů, neskrupulózní podnikatelka pohotově odpovídá: „Budou z toho mít prospěch konzumenti. Uvidíš v supermarketu.“ Na rozdíl od svého otce totiž nepochybuje, že dnes koneckonců všichni žijeme ve „svobodném světě“, kde je svoboda jedněch užívat si pochybných výdobytků volného trhu vykoupena ochotou druhých nechat se od nich zotročovat za hladové mzdy, protože na rozdíl od těch prvních nemají na výběr.

Novodobý obchod s otroky z „Východu“

Angie (Kierston Wareingová), pohledná třicátnice, která právě přišla o zaměstnání, protože jí ujely nervy, když ji jeden z kolegů sexuálně obtěžoval, se rozhodne postavit na vlastní nohy a založit si vlastní agenturu podobnou té, ve které předtím pracovala. Cítí totiž, že jí začíná ujíždět vlak a že má poslední šanci, jak se konečně dostat z mizérie svého dosavadního života. („Dlužím bance dvanáct táců a mám plnou peněženku přečerpaných kreditek.“) Navíc má potíže s výchovou syna Jamieho, kterého za rok čeká přestup na střední školu a na něhož nemá jako matka samoživitelka dostatek času. Dá se tedy dohromady s kamarádkou Rose (Juliet Ellisová) a vrhnou se na dobrodružnou dráhu obchodu s lacinou pracovní sílou. Věc má ale jeden háček: začínající podnikatelky nedisponují patřičným oprávněním, a provozují tedy svou živnost načerno. Dočasně, jak nepřestává opakovat Angie. („Než se zvedneme ze dna.“) Mezitím tyto dvě novodobé inkarnace obchodníků s otroky přicházejí o poslední zábrany, když se nezdráhají selektovat uchazeče o zaměstnání podle míry ochoty podrobit se nedůstojným pracovním podmínkám („odfiltrovat potížisty“), když neváhají zatelefonovat cizinecké policii, aby přijela vyklidit sídliště z karavanů, plné nelegálních přistěhovalců, a ony tak získaly prostor pro ubytování svých, rovněž nelegálních dělníků z Ukrajiny, nebo když nakonec Angie odmítne vyplatit polské stavební dělníky, které okradou jejich zaměstnavatelé, ačkoliv se sama topí v penězích z pronájmu laciných domů, jež proměnila v noclehárny pro své klienty.

Ztracená nevinnost

Poslední eskapáda ji téměř připraví o syna, když na sebe za svou hrabivost přivolá pomstu polské mafie, která z ní výměnou za život dítěte vymámí uloupené výplaty pro své krajany. V tuto chvíli ale již Angie dokonala charakterovou proměnu z frustrované námezdní síly, která je motivována především strachem o ztrátu obživy, v ostřílenou podnikatelku, poháněnou touhou po ještě větším rozmnožení nashromážděného bohatství. Právě tato proměna nakonec zardousí i rodící se milostný vztah k mladému polskému dělníkovi Karolovi, ve kterém Angie není schopna pokračovat, protože by se nedokázala zbavit pocitu, že si jeho náklonnost musí kupovat (nedlouho předtím si hrdinky pozvou domů dva své klienty, mladé zahraniční dělníky, aby jim dělali „společnost“). Když se v samém závěru filmu Angie a Rose ocitají na Ukrajině, kde se chystají najímat nelegální pracovní sílu pro své britské klienty (protože podle slov jednoho z nich dělníci bez papírů ochotněji „drží hubu a krok“), Angie na naivní otázku jedné z uchazeček o zaměstnání, zda jí duha v logu jejich agentury skutečně přinese štěstí, zareaguje nostalgickým pohledem a váhavým ujištěním: „O tom nepochybujte.“ Jako by Angie v očích neznámé ženy na zlomek vteřiny spatřila záblesk své vlastní ztracené nevinnosti.

To je svobodný svět?

Tento sám o sobě působivý příběh lze interpretovat i jako jistý druh polemického antimanifestu o novodobé „cestě do otroctví“, která paradoxně není tolik obávanou cestou k despotismu východního střihu, před nímž ve svém stejnojmenném legendárním manifestu varoval Friedrich August von Hayek, nýbrž cestou do lůna západní liberální demokracie, o jejíž nynější nelichotivou podobu se duchovní otec „neoliberalismu“ nemalou měrou zasloužil. Podle posledních zpráv tento svrchovaně angažovaný a navýsost aktuální snímek na plátnech českých kin bohužel neuvidíme (ačkoliv zdejší distributor právy na jeho uvedení disponuje a rozhodl se film uvést do DVD distribuce). A po pravdě řečeno, ani se není čemu divit. Vždyť české úřady práce se hemží letáčky s „lákavými“ nabídkami pracovního uplatnění za našimi západními hranicemi. Samozřejmě s oficiálním posvěcením českého ministerstva práce a sociálních věcí.

Autor je překladatel.

 

Poznámka redakce: Distribuční společnost SPI, jež disponuje právy na Loachův To je svobodný svět, potvrdila, že snímek uvede v české DVD distribuci, i když přesný termín ještě není znám. Společnost se tak rozhodla údajně nikoli z ideologických důvodů, ale kvůli vysokým nákladům při uvádění podobně vyprofilovaných snímků do kin.

To je svobodný svět. It’s a Free World.

VB 2007. 96 minut. Scénář Paul Laverty, režie Ken Loach. Hrají Kierston Wareingová, Juliet Ellisová, Leslaw Zurek ad.