eskA2látor 2

Kniha, která v internetovém knihkupectví leží už od roku 1996, má skoro proleženiny. Potencionální kupce možná odradila i anotace, která uvádí, že Básne pre živých a mŕtvych jsou ve španělštině. Když ale teď švédský básník Tomas Tranströmer dostal Nobelovu cenu za literaturu, možná se za jeho jedinou knihou, která je dostupná ne v českém, ale slovenském (!) jazyce a po slevě za padesátikorunu, jen zapráší. A když se zadaří, vyjde v příštím roce i něco v češtině. Každoročně se opakují debaty, má­-li tuto cenu dostat některý populární autor, nebo spíš někdo kvalitní, ale nepříliš známý. Začínám se klonit k druhé možnosti. Samozřejmě by si cenu zasloužil Roth, Kundera nebo třeba Murakami, ale co by z toho měli čtenáři? Snad jen že si oficiálně potvrdí svůj dobrý vkus (to vždycky zahřeje). Když cenu v roce 2009 dostala Herta Müllerová, také ji u nás téměř nikdo neznal a pak vyšly překlady dvou jejích románů. Dobrých. To samé Orhan Pamuk v roce 2006, ten se v našich knihkupectvích od té doby už zabydlel. Bez Nobelovy ceny by to oba měli o dost těžší, možná by vůbec nedostali šanci. Takže jen tak dál. Jen té Evropy bylo v poslední době už trochu moc…