Dvanáctého prosince v ranních hodinách narušila desítka mladých lidí v Budapešti shromáždění maďarské Akademie umění. Požadovali autonomii kultury a rozhazovali letáky, které ostře kritizovaly tuto instituci.
Maďarsko je v poslední době svědkem razantního okleštění autonomie kultury. Po sérii kroků, jež omezily politický život v zemi, přišla na řadu umělecká tvorba. Není to zas tak jednoduché, kultura v Maďarsku, jako jinde v Evropě, je liberální, umělci si dělají, co se jim zlíbí. Vládní elity ze strany Fidesz, vyznávající konzervativní a nacionální hodnoty a vítající politickou či církevní kontrolu, však evidentně odmítají koncept autonomie umění či jeho kritické role. To se ukázalo také při loňské aféře kolem Nového divadla, do jehož vedení byli dosazeni nacionalističtí antisemité, ukazuje se to také v těchto dnech v kauze Akademie umění.
Maďarská Akademie umění byla založena v devadesátých letech jako soukromá konzervativní instituce, vyvažující liberálně nastavenou Széchenyiho uměleckou akademii, spadající pod Akademii věd. V roce 2011 přiřkla nová ústava Akademii umění veřejný status. Vláda taktéž rozšířila její pravomoc, takže má nyní rozhodující slovo v otázkách řízení kulturních institucí a k dispozici rozpočet, který jí byl navýšen na úkor ostatních aktérů na kulturní scéně. Podmínky členství v Akademii zahrnují mimo jiné „národní cítění“.
Podle oficiálního vládního stanoviska musí být reprezentant Akademie členem všech porot při důležitých státních soutěžích. Její prezident musí být součástí všech rozhodovacích procesů týkajících se veřejného financování kultury. Maďarský způsob alokace těchto peněz dosud fungoval na základě poradních komisí expertů z konkrétních uměleckých disciplín. To platilo především o Národním kulturním fondu, hlavnímu hráči na poli distribuce státní podpory. Snaha prosadit do těchto skupin zástupce Akademie svědčí o snaze politicky ovlivňovat fungování kulturních institucí.
Akademie se podle oficiálních výroků svých představitelů hodlá účastnit výběru ředitelů kulturních zřízení a dozírat na jejich fungování. Od 1. ledna 2013 se budapešťská kunsthalle Mücsarmok, což je nejprestižnější veřejná galerie v Maďarsku, stane majetkem Akademie, která tak bude mít právo určovat principy a ideje řízení této výstavní instituce. Po vyhlášení dotyčného rozhodnutí ředitel kunsthalle Gábor Gulyás rezignoval. Jeho výstava Co znamená maďarský? byla předtím prezidentem Akademie Györgyem Feketem označena za národní zneuctění.
Rozšíření pravomocí Akademie umění a navýšení jejího rozpočtu se uskutečnilo bez jakékoliv veřejné diskuse či debaty s kulturní obcí a různými expertními organizacemi. Děje se tak v kontextu snižování financí pro jiné instituce a projekty. Je zřetelné, že politická moc hodlá ovládnout umělecký a intelektuální život v Maďarsku a zdecimovat svobodnou kulturní scénu. To vše se odehrává v našem bezprostředním sousedství, kulturní rubriky českých médií o tom ale nepíší.