eskA2látor 1

Nacionalistický pochod středem Varšavy na Den nezávislosti 11. listopadu nebyl jediným shromážděním, kde hrozila otrava toxickými formami polskosti. Zatímco se u Národního stadionu pálily evropské a ukrajinské vlajky, elity včetně prezidenta Andrzeje Dudy se účastnily dalších líbánek státu a katolické církve: totiž první mše v novém chrámu Boží prozřetelnosti, největším svatostánku Varšavy. Stavbu chrámu slíbil Bohu polský Sejm už v roce 1791 jako výraz vděčnosti za přijetí ústavy, ve své době, mimochodem, nevídaně liberální. O pár let později už však polský stát neexistoval, po první světové válce přišla příliš rychle další, a tak byla svatyně na předměstí Wilanów dostavěna teprve letos. Ohavný betonový kolos nicméně připomíná spíš banku nebo vládní budovu některé středoasijské republiky. Místní už jej kvůli tvaru kupole stačili překřtít na „největší odšťavňovač citrónů na světě“. Stavba je nicméně spíše odšťavňovačem státního rozpočtu na kulturu, ze kterého už stačila vysát tři sta padesát milio­nů korun určených na kulturní infrastrukturu, přestože původně měla být financována výhradně z darů věřících. Je jasné, že Polsku zoufale chybějí kostely a že se sliby mají plnit – ale opravdu nemohla celá věc ještě pár desítek nebo stovek let počkat?