Co bude, až zbudeme jen my?

Nepřirozený příběh vymírání druhů

Kniha Šesté vymírání dokládá, že člověk je příčinou masového vyhubení živočišných druhů, které je srovnatelné s tím, k němuž došlo před miliony let po nárazu obřího asteroidu do Země. Alarmující knižní kazuistika ukazuje druh homo sapiens jako hubitele, jenž si s prostorem bere i vše živé.

Když psal Herman Melville v polovině 19. století román Moby Dick, zdála se mu obří bílá velryba druhem, který na rozdíl od lidí nemůže nikdy vyhynout. Dnes už na pokraji vyhynutí je a s ní i mnoho dalších druhů. Nepočítaně jich od té doby zmizelo a my si je můžeme připomínat už jen vycpané v muzeu nebo na ilustracích knih. Paradoxně je to právě velikost, jako v případě velryb, která vymření druhu spíše nahrává, protože pro své přežití potřebuje víc jídla i životního prostoru. Prvními oběťmi posledního velkého vymírání života na Zemi, tedy srážky s asteroidem před zhruba 66 miliony lety, se stali dinosauři. Prvními oběťmi dalšího nepřirozeně rozsáhlého vymírání, které způsobil druh homo sapiens, byli mamuti nebo mastodonti.

 

Stačí malá změna prostředí

Když kniha Elizabeth Kolbertové nazvaná Šesté vymírání. Nepřirozený příběh (The Sixth Extinction. An Unnatural History) v roce 2015 vyšla, způsobila velký poprask a autorka si za ni vysloužila Pulitzerovu cenu pro nejlepší …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky