Kafkova topografie Prahy?

S Markem Nekulou nejen o kafkovském bádání

S germanistou, bohemistou a překladatelem Markem Nekulou jsme mluvili o recepci Franze Kafky, jeho „poetickém těsnopisu“, jeho pražské kontextualizaci, odmítání interpretačních her nebo o významu literárních biografií.

Reiner Stach, autor rozsáhlé biografie Franze Kafky, konstatuje, že doposud neexistoval velký Kafkův životopis a že většina existující kafkologické literatury jsou spekulace vycucané z prstu nebo povinná akademická cvičení. Specializované výzkumy se podle něj podobají autistickým hrám a myšlenkové perly lze objevit v zásadě jen u neodborníků. Je podle vás kafkovské bádání skutečně v takovém stavu?

To si nemyslím. Ke Kafkovi vždy vycházely zajímavé studie a knihy. A když jsem Reinera Stacha osobně poznal při kafkovské konferenci v Oxfordu, nedělal na mě dojem, že by mu akademický svět byl cizí. Měl mu co říct a svou knihu by sotva napsal bez znalosti studií jiných autorů. Oprávněný ohlas jeho práce si navíc, upřímně řečeno, dost dobře nedovedu představit bez aury, kterou jeho předchůdci kolem Kafky vytvořili, a to včetně těch takzvaně akademických. Takže Stachovo tvrzení vnímám spíš jako autorskou strategii, jak vyzvednout …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky