„Myslím na Vás vždy a stále“

Dopisy Milady Součkové

Po dvanácti svazcích Díla Milady Součkové vychází i autorčina korespondence z let 1942−1982. Zahrnuty jsou především listy adresované přátelům. Vzhledem k tomu, že většina z nich byla napsána během pobytu v americkém exilu, podávají zprávu nejen o podobách přátelství, ale také o situaci člověka, jehož domov se nachází už „jen“ v poezii.

„P. S. Pak nastane élent s publikováním.“ Touto větou uzavírá Milada Součková (1898–1983) roku 1976 dopis Olze Radimské. Její oblíbené slovo zvolili editoři Zuzana Říhová, Kristián Suda a Richard Štencl za název celého svazku Élenty (2018), čímž vystihli nejen zálibu Součkové v jazyce, ale také jemnou ironii přítomnou takřka v každém řádku. Dopisy z let 1942–1982 s výjimkou několika listů Chalupeckému a jednoho listu Jakobsonovi jsou všechny psány v době, kdy Součková žila ve Spojených státech. Tam nejprve působila jako kulturní atašé a v dubnu 1948, kdy na své místo rezignovala, se stala exulantkou.

 

Listy přátelům

Milada Součková vstoupila do literatury v ro­­ce 1934 prózou První písmena, kterou s nadšením přijal Roman Jakobson. Od té doby se datují jejich přátelské vztahy: Součková mimo jiné podporovala činnost Pražského lingvistického kroužku, Jakobson Součkové pomáhal v exilu a po letech doprovodil předmluvou její Sešity Josefíny …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky